Měsíční svit

Když jsem chystal tyto memoáry, držel jsem se faktů, ovšem až na případy, kdy fakty odmítaly odpovídat mým vzpomínkám, smyslu vyprávění nebo pravdě takové, jak jí dávám přednost.“ Tak Michael Chabon uvádí v Autorově poznámce svou nejnovější knihu Měsíční svit. Příběh prarodičů z matčiny strany v něm vypravěč Mike Chabon sestavuje především na základě vzpomínek dědečka, které se z nemluvného muže začaly řinout těsně před smrtí, pravděpodobně pod vlivem léků proti bolesti.

Ohlasy se shodují, že pro jednoho z nejznámějších současných spisovatelů jde po rozpačitě přijatém románu Telegraph Avenue o velký návrat k bývalé formě a zároveň možná i o krok dál. Autor knih Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye a Židovský policejní klub, ve kterých využil žánr alternativní historie, je ceněn jako mistrovský stylista i konstruktér. V Měsíčním svitu své přednosti využívá, ale nechce jen, aby vše do sebe hladce zapadlo. Tváří se vážně s tím, že předestírá rodinnou kroniku, ale zároveň rozmlžuje hranice mezi realitou a beletrií. Jeho postmoderní hravost je tentokrát holdem vyprávění příběhů, ukázkou jejich síly i úvahou o tom, čemu a proč věřit.

To není slušné

Struktura knihy kopíruje dědečkovo vzpomínání v jeho chaotičnosti; je „ušpiněná“ životem. A z nechronologicky servírovaných útržků života si konstruujeme fascinující příběh. Od chvíle, kdy jako tříletý židovský chlapec vyhodil z okna kotě z čiré zvědavosti, přes divoké…