Rostliny nemají kalendář

Teplý leden, k nouzi krok jen jeden, praví lidová pranostika. Již pátá teplotně nadprůměrná zima mate přírodu – ptáci zpívají, kvetou sedmikrásky a bledule, někde předčasně vypučely, nebo dokonce rozkvetly stromy. „Na vegetaci a úrodu to má neblahý vliv,“ říká Zdeněk Žalud, agrometeorolog, bioklimatolog a pedagog z Mendelovy univerzity v Brně a vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Máme polovinu ledna a příroda začala jarně panikařit.

Svým studentům vždycky říkám, že rostliny nemají kalendář. Rozhodující prvek, který určuje, že by měly začít vegetovat, je právě teplota. A pokud se vyskytne teplá epizoda v několikadenním cyklu, jako tomu bylo nyní, začnou do vegetační fáze vstupovat.

Co to znamená?

Jednoduše řečeno, jestliže dřevina, rostlina či bylina vyhodnotí, že nastává jaro, vstoupí do fáze tzv. butonizace, což je růstová fáze tvorby poupat. Geneticky jsou pak poslům jara nejblíže typické jarní rostliny a dřeviny – vrby, lísky, olše, sněženky, petrklíče, bledule, které se i teď probudily.

A co jim hrozí?

Poslední zimy se vyznačují podobným charakterem, výrazně teplejším prosincem a lednem. A klimatické modely naznačují, že se v budoucnu situace nebude měnit. Podzim byl v normálu a rostliny a plodiny přešly přirozeně do dormance, čili do období vegetačního klidu. Při nadprůměrných teplotách se však některé druhy začaly zbavovat…