Poslední kapitola Angely Merkel

Křesťanští demokraté (CDU/CSU) a sociální demokraté (SPD) se v pátek, více než 120 dní po volbách, dohodli na obrysech příští vlády. Než vznikne, bude ještě třeba překonat pár překážek: dohodu musí 21. ledna schválit sněm SPD, pak by následovala několikatýdenní detailní koaliční jednání. O jejich výsledku budou členové SPD hlasovat ve vnitrostranickém referendu.

I s vědomím této nejistoty si Evropa může přece jen oddechnout. Poslední měsíce bylo Německo pohlceno domácími problémy a francouzský prezident Emmanuel Macron stále marně čeká na odpověď na návrh důležité reformy EU, kterou počátkem loňského podzimu představil. Nyní se zvýšila pravděpodobnost, že nejvlivnější stát kontinentu bude mít opět vládu v čele se zkušenou krizovou manažerkou Angelou Merkel.

Tato úleva nemůže zakrýt fakt, že (případná) další vláda velké koalice bude zpočátku slabá. Angela Merkel po volbách a po krachu koaličních jednání se Zelenými a FDP výrazně ztrácí na oblibě u veřejnosti i ve vlastní straně. Podle aktuálního průzkumu televize ARD si 45 procent Němců nepřeje, aby byla znovu kancléřkou. Ještě slabší je pozice jejích partnerů: šéfů SPD Martina Schulze a bavorské CSU Horsta Seehofera.

V zářijových volbách Němci řekli, že pokračování koalice CDU/CSU a SPD nechtějí, obě nejsilnější strany dohromady ztratily 13,8 procenta. Opět povládnou, protože zkrátka jiné koaliční varianty nejsou k dispozici. Není přehnané v této situaci mluvit o krizi německého politického systému. Vlády velkých…