Průvodce hloupým světem
Brýle, které by obohatily naše vnímání okolí a usnadnily komunikaci, slibují miliardové zisky. Technologie rozšířené reality je však stále v plenkách.
Jsme v obří bílé hale na okraji Ingoldstadtu, kde jedna z německých automobilek představuje svůj první elektromobil. Kromě skutečného auta je s námi v místnosti ještě jeho virtuální verze. Tu je možné vidět, jakmile si nasadíme speciální brýle pro takzvanou rozšířenou realitu. Připomínají brýle pro realitu virtuální, jsou však menší, lehčí (pořád ale výrazně masivnější než běžné dioptrické brýle) a jejich přední část je průhledná. Díky tomu vidíme současně přelud auta i skutečnou halu a lidi kolem sebe.
Technologie rozšířené reality toho začátkem dekády slibovala hodně. Třeba to, že ve městě namíříte svůj mobil před sebe a na displeji se kromě pohledu na skutečnou ulici, v níž stojíte, objeví také informace o zboží a cenách ve zdejších obchodech, jídelní lístky v restauracích, jízdní řády na autobusové zastávce před vámi a podobně. Pokud byste měli na očích speciální brýle, chytrý mobil byste ani nepotřebovali.
Ne že by se nic z toho nenaplnilo, přesto ale technologie rozšířené nebo, jak se také říká, augmentované reality (Augmented Reality, AR) zaostává za očekáváním. Brýle od Google, které se před několika lety měly stát průlomem, si koupilo pár technologických nadšenců, pak vlna zájmu o ně opadla. Rozšířená realita však nejspíš ještě neřekla poslední slovo.
Pro děti i motorkáře
Virtuální model auta ve zmíněné hale v Ingolstatu si lze prohlížet ze všech stran, a někteří do něj dokonce vstoupí – to když opadne prvotní ostych z toho, že před sebou vidíte…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu