Když je hipster na prázdninách

Následující text byl součástí speciální přílohy Sezona, ve které Respekt dvakrát ročně nabízí kulturní přehled i výběr z nových knih. Příští vydání s tipy na podzim a zimu vyjde na přelomu října a listopadu 2018. Pokud podobné články a projekty oceňujete a chcete je číst pravidelně, staňte se naším předplatitelem:

Říká vaše teta z maloměsta hopster, protože nikdy neviděla hipstera? Nebudeme jí to vyčítat, tenhle lidský typ se mimo hlavní město (pardon, a Brno) donedávna příliš nevyskytoval. Ale to se změnilo. I v regionech daleko od center, dokonce i na vesnicích najdeme místa, která bychom označili jako hipsterská. Kavárny, obchody s designem, bistra, místa na stylovou svatbu. Ve Zlíně, Žatci, Šumperku. Stojí za to je navštívit – a samozřejmě tetu vzít s sebou.

Nejdřív bude ovšem dobré ujasnit si, co je hipster – kvůli tetě i tak nějak celkově. Některé příznaky jsou viditelné hned: je to mladý člověk ve věku zhruba 25 až 35 let. Má plnovous (hlavně muži), pánskou košili místo šatů (dívky), dále má čepici, o číslo větší kabát a plátěnou nákupní tašku na všechno, co si dnes koupí. Málo toho nebude a šetřit na tom nehodlá. Kromě stylu oblékání spojuje totiž hipstery také neméně vytříbený styl ostatní spotřeby. V ní je hipster umělcem.

Do ulic měst přinesli hipsteři prodejny a kavárny, jaké tu dřív nebyly. S propracovanou estetikou i nabídkou: speciální kávy, domácí chléb, trhy s biopotravinami, lokálně vyráběnou módu, nezávislé designové značky. Hipster je ovšem rovněž filozof spotřeby: snaží se při svých nákupech postupovat eticky, proto záliba v organických a lokálních produktech, proto domácí výroba všeho od marmelády po futon z palet, proto podpora firem, které mají i vyšší cíl než jen prodat. Mimochodem, i ty najdeme v regionech, jako třeba Modest Apparel ze Zlína, což je módní značka, která slibuje, že za každý prodaný kus oblečení zasadí strom.

Kreativita hipstera se pak projevuje nejen v životním stylu, ale také při jeho zaznamenávání. Jeho médiem je fotografie, jíž dokáže popsat svůj spotřebitelský vesmír a podělit se o něj přes sociální sítě. Odtud oblíbený vtip: „Kolik váží hipster?“ „Jeden Instagram.“

Tohle všechno do sebe poněkud zahleděné úsilí ovšem vyneslo hipsterům také spoustu ironických poznámek předcházející generace X, která na ně reaguje chronicky mrzutě. Je to pochopitelné. Hipsteři jsou definovaní jako subkultura a bývalo zvykem, že subkultura má svou revoluci či víru či vizi, nebo podle učebnicových definic subkultury „sdílené hodnoty a normy“. Jenže jaké jsou vlastně hipsterské hodnoty kromě kváskového cupcaku s fair trade avokádovým dipem?

„Odjakživa nebo přinejmenším od dob, kdy Spojenci bombardovali fašisty, měla civilizace řadu kontrakulturních hnutí, která energicky zpochybňovala status quo,“ napsal novinář Douglas Hadow v článku Hipster: slepý konec západní civilizace v časopisech Adbuster. Nyní však kontrakultura „zmutovala v egocentrické estetické vakuum“ – tedy hipstery. „Západní mládež si dnes to, co je cool, kupuje, místo aby to produkovala,“ píše dále Hadow.

A je tu další výtka, která s tím souvisí, hipster je předvojem gentrifikace. Kdekoliv začnou růst designové obchody a kavárničky podle jeho vkusu, ceny letí vzhůru, a nastartuje se tak proces, který končí příchodem bohatých obyvatel a vytlačením těch původních.

Kritika hipsterství je nicméně stará jako hipster sám. Když pomineme proto-hipstery poválečné Ameriky, rozvoj obojího nastal naplno kolem roku 2010. Hipster zaplavil čtvrť Williamsburg v New Yorku, kde je jeho původní hnízdo, osídlil části amerických velkoměst, zabydlel se v metropolích Evropy, dorazil i do velkých českých měst a nakonec pronikl i do městeček a vsí. Viděno odtud vypadá ovšem leccos jinak.

Tak třeba hipsterský interiér, který má svá pravidla. Vyskytují se tu oblíbené odstíny jako mileniální růžová či peprmintová zeleň. Přírodní dřevo. Retro prvky a věci rukodělné a po domácku vyrobené. Vše pak stvrzují kabely světel plazící se po stropě místo pod omítkou a dekorativní žárovky. To, co se ve velkoměstě objeví třikrát v jedné ulici a zploštilo se v klišé, přináší však do malého města jinou kvalitu. Je jiné narazit na stou trendy kavárnu v Londýně a jiné je to v boční uličce chátrajícího centra Žatce, kde působí jako posel z lepšího světa.

Totéž platí pro procesy ve městě. V Ostravě bylo v roce 2012 otevřeno nákupní centrum Nová Karolína (přezdívané Fukušima) a přineslo spoustu nových lákadel včetně první mimopražské kavárny Starbucks. To všechno najednou lákalo lidi víc než ulice kolem hlavního náměstí, pro něž Fukušima znamenala pohromu. Tamní obchody se vyprázdnily, zavíraly, řada z nich zůstala prázdná. A tady nastupuje hipster-zachránce: v prázdných provozovnách s nízkým nájmem začaly vznikat nové trendy podniky.

„Najednou tu byla spousta možností pro kreativní lidi, kteří chtěli udělat něco svého,“ popisuje Karolína Skórková, kreativní ředitelka festivalu designu Meat Design Ostrava, což je každoroční výstava nezávislého designu z Česka, Polska, Maďarska, určená právě hipsterské scéně. Ta jinak vyráží do oblasti mezi řekou Ostravicí a Masarykovým náměstím, které se začalo říkat Malá Kodaň. Otevřela tu hranolkárna, kavárna i absintárna – přesně to, co má hipster, ten náročný a rafinovaný spotřebitel, rád. Takže můžeme vyrazit. Pojď, teto, a neber strejdovi tu košili.  

Ostrava

Faency Fries

Původní ostravská hranolkárna, a víc než to: je tu stylový interiér, designový kornout na hranolky s logem a dlouhé fronty. „Naším cílem je vytvořit kvalitní fast food občerstvení s jednoduchou a sofistikovanou nabídkou,“ píše se na webu a zní to skoro jako vyznání víry. Svou víru v lepší hranolky šíří majitelé dál, další pobočka je v Olomouci, další se chystá v Liberci.

PetPunk

U jednoho pultu výběrová káva kavárníka Pana Punka, u druhého sladké a slané pečivo spolumajitelky Pawliczky. Interiér navrhlo studio Stojkov, na zdi je velkoplošná malba od malíře Jana Lörincze. Vše vyrobeno v Ostravě.

Soukromý absintový klub Les

Vše je tajné: co se tam jí, pije i děje. Vše se dozví jen ten, kdo zná heslo a pustí ho dovnitř. Místo, kde se schází ostravská scéna.

Kovárna Čeladná

Při výletu do Beskyd Ostraváci doporučují stavit se v Kovárně, která je však dnes kavárna. Kromě výběrové kávy tu mají Prosecco a domácí pohoštění a také dárkové předměty, například masivní prkýnka do kuchyně – možno použít také jako zátěž při výstupu na nedalekou Lysou horu.

Zlín

Kafö

Ve Zlíně je Univerzita Tomáše Bati a z ní vycházejí designéři, módní návrháři, multimediální tvůrci, reklamní fotografové a celkově spousta mladých kreativních lidí, kteří potřebují kávu s příběhem. Chodí se na ni do kavárny Kafö – není úplně jisté, proč se tak jmenuje, ale přehlasované ö se výborně vyjímá v logu.

Red Brick Design Shop

Jak název napovídá, sídlí obchod v cihlové budově v někdejší Baťově továrně – konkrétně je to budova 15, nedávno citlivě rekonstruovaná jako Baťův institut. Nabízí tu řadu značek ze Zlína a okolí: tak třeba oblečení od Modest Apparel, batohy Playbag anebo kávu z pražírny Brick City Coffee. Samozřejmě ve tvaru cihly.

Strakonice

Leathery

Toto není kavárna ani obchod a návštěvy tu přijímají jen po domluvě. Je to spíš důkaz, že designu se daří leckde – třeba i na zámku ve Strakonicích. Svou dílnu tu mají dva kamarádi s vášní pro věci z kůže. Vyrábí tady kabelky, peněženky a další zboží. Anebo víc než zboží? „Ideálem je vznik světového designového kousku původem z jižních Čech,“ píší na svých internetových stránkách.

Znojmo

Butik Brusinky

V metropoli je potřeba obrazit půl města, tady nabízejí výběr skoro všeho na jednom místě: knížky, kosmetiku, módu, doplňky. Kulisy jsou stylové: interiér od znojemského architektonického studia o-r-a a venku starobylé znojemské ulice a náměstí.

Stodola Suška

Kousek od Znojma je obec Kravsko, v ní stará stodola s neobvyklým využitím. Je možné si tady nechat uspořádat romantickou svatbu. Romantického kýče se hipster děsí, tady ale všechno odpovídá jeho estetickým nárokům.

Žatec

Kavárna Mlsná koza

Žatec sice aspiruje na zápis na seznam UNESCO, město i chmelařské památky však působí sešle, až by to výletníkovi mohlo zhoršit náladu. Naštěstí je tu kavárna Mlsná koza, kterou všichni chválí za kávu, domácí pečivo a zmrzlinu.

Liberec

Hrst

Ulice Moskevská, která vede z libereckého náměstí, je jedna z těch, z nichž život vysála místní nákupní centra. Ale vrací se, i když jinak. Obchod Hrst nabízí módu malých značek, domácí potraviny jako džemy či sirupy a workshopy přírodní kosmetiky.

Tatrhy

Trh je přirozený biotop hipstera. V Liberci a Jablonci nad Nisou mají Tatrhy, které splňují nejvyšší nároky: je tu káva i domácí pečivo, věci i sekce blešák. Jejich organizátorky je založily s přáním oživit místa, kam se jinak moc nechodí. Naposledy probíhaly Tatrhy na zanedbaném plácku v Resslově ulici.

Olomouc

Mimokolektiv

„Jsme kreativní studio a zastánci ,out of box‘ přístupu,“ vzkazují tvůrci z ateliéru Mimokolektiv na svých internetových stránkách. V praxi to znamená, že zaprvé navrhují architekturu a zahrady, zadruhé mají obchod s českým autorským designem, zatřetí sami vyrábí design metodou 3D tisku a učí to také na workshopech. Mimokolektiv mimo kategorie.

Hostel Long Story Short

Ve starém hradebním bastionu je nový hostel. Designérka Denisa Strmisková mu navrhla interiér: najdeme tu nový český design, retro nábytek, umění, věci z obchodu, vše ve fúzi stejně sofistikované, jako jsou polévky ve zdejším bistru.

Šumperk

Pikola

Na Facebooku má Pikola 5,0 hvězdiček. Jedna z recenzí: „Skvělá kavárna, hravě konkurující kavárnám v Praze, Olomouci či Brně. Zkusili jsme snídaňové menu, skvělý apple pie i cup cake, avotoast nezklamal a toast byl taky fajn. Až pojedu kolem, rád si zajedu i 50 km, abych se tu ještě zastavil.“