Konec hnutí individualit?

Když se na politické scéně objevilo hnutí ANO, vnímali to mnozí jako projekt budoucnosti. Vedle složitých a neflexibilních struktur klasických stran tu najednou bylo uskupení, do kterého jeho šéf Andrej Babiš vybíral známé individuality – Martina Stropnického, Martina Komárka, Roberta Pelikána, Pavla Teličku, Jiřího Zlatušku a další. Mezitím se ale hnutí proměňuje do přesného opaku sebe samého.

Strany, jejichž členy nespojuje ideologie či společná vize, to mají z dlouhodobého hlediska vždy těžké. Když ji však vede příliš dominantní lídr, je to ještě těžší. Osobnosti jsou z logiky věci výjimečné tím, že vyčnívají, dělají něco po svém, narušují zaběhaný řád. Jak ale mají něco dělat po svém, když všichni čekají jen na to, co řekne předseda?

Některé osobnosti se s Babišem rozešly ve zlém, jiné ho i nadále velmi oceňují. Obě skupiny jsou však vlastně jeho obětí. I když to Babiš třeba nechce, nedovolí nikomu vedle sebe vyrůst. To je nevýhoda vůdcovských stran. V nich se očekává poslušnost a postup v řadě. Proto také vidíme jistý rozpor mezi komunálními politiky za ANO, kteří jsou nezávislejší, neboť jsou od vedení v Praze daleko, a poslaneckým klubem.

Pokud vezmeme vážně vyjádření Roberta Pelikána, zdá se, jako by najednou zjistil, že je ve špatné partaji. Chce totiž prosazovat věci, které podle něj většina spolustraníků odmítá. V jakémkoli jiném uskupení by nepochybně zkusil kolegy přesvědčit a odešel až tehdy, když by neuspěl. Ve straně silného lídra se ale podobný postup příliš nepěstuje.

Pokud není jasné jeho přání, zavládne jistá panika: Jaký postoj zaujmout? Co kdyby se náhodou později ukázalo, že si šéf myslí něco jiného? Každý je přece nahraditelný, což se ukázalo už před volbami, kdy se velká část poslanců nedostala znovu na kandidátku. A tak se čeká.

Ideální projekt pro loajální přikyvovače, ale noční můra pro aktivní politiky. Velký profil Roberta Pelikána najdete na str. 14–19.

Ještě jedno upozornění, Lela Geislerová si na pár týdnů bere volno, takže po tu dobu nebude vycházet Zen Žen.

Vážené čtenářky,

vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor