Dvě stě tisíc mil pod mořem

Prezidentka Michelle Bachelet ustoupila od řečnického pultíku, naklonila se nad malý stolek a jedním tahem podepsala na něm ležící výnos. Takže v Chile očividně našli náhradu za úřední pero, které skončilo v pražských Dejvicích. A právě teď jihoamerická země dala na vědomí, že vytvoří další ze svých chráněných území. To by samo o sobě nebylo tolik pozoruhodné. Koneckonců už mají 36 národních parků, o desítkách přírodních památek a rezervací ani nemluvě. Jenomže tahle je ohromná. Měří 757 tisíc čtverečních kilometrů. Skoro stejně jako celá země.

Chile se ovšem nerozhodlo proměnit celé v národní park. Nové chráněné území totiž nevzniklo na souši, nýbrž v Pacifiku. Před průmyslovým velkorybolovem a těžbou surovin bude chránit vody kolem Velikonočního ostrova, který – i se svými tajemnými chodícími sochami – spadá pod chilskou jurisdikci. Pod ochranu se tak dostal roztodivný mořský život. Rezervace pečuje o místa, kde se rozmnožují oceánští predátoři jako tuňáci, mečouni, marlíni a žraloci. Murény se skrývají na dně a ve vodě plavou hejna klipek, pestrobarevných exotických rybek. Domov tu má 142 druhů zvířat, jež se nevyskytují nikde jinde na světě.

Je to přitom jen jeden z průlomů. Chile jenom během letošního a loňského roku vytvořilo několik podobných rezervací. Brazilský prezident Michel Temer v březnu oznámil, že země do čtyř rezervací vyčlení čtvrtinu svých teritoriálních vod – 920 tisíc čtverečních kilometrů Atlantiku, kde rostou hlubokomořské korály, množí se tu…