Dopisy

Zkouška z povinnosti

Respekt 15/2018

Marek Švehla navrhuje zavedení obhajoby studentské práce jako součásti maturity – postupoval bych opatrněji a na střední škole ji nejprve vyzkoušel v jiné formě než hned u tak citlivé závěrečné zkoušky. Tesat do kamene by se naopak měla pisatelova slova o tzv. funkčních stylech a slohových postupech – tj. o bizarním školském zákazu mísit domněle autonomní žánry (popis, líčení, výklad, úvaha, komentář, esej). Ty jsou totiž autonomní skutečně asi jen při školní češtině, nikde jinde. Co ale raději zavést žánr „přečti si román XY a napiš, co si o něm myslíš“?

Autor dále několikrát zmiňuje nedostatečné financování středního školství státem – pak ale připouští, že více pokusů o závěrečné zkoušky by mohlo být „klidně za poplatek“ (tj. neplatil by je stát). Článek 33, bod (2) Listiny základních práv a svobod uvádí, že občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách. Toto je relevantnější než ideologická floskule „každý za svoje“ z devadesátých let.

Jan Dlask, Pardubice

Komentář obsahuje věcné nedostatky a nepravdivá tvrzení. Hned v prvním odstavci recyklujete mnohokrát vyvrácenou lež o tom, že „na kvalitě textu, literární či ideové nápaditosti nezáleží. Centrální hodnotitele nezajímá, neumějí ji v té rychlosti a strojovosti, v níž jsou nuceni pracovat, ocenit.“ Opak je pravdou – hodnotitelé originalitu sledují a oceňují. (…)

Pravděpodobně víte, že učitelé jsou povinni vyučovat v souladu s postupem vědeckého poznání v daném oboru. Pokud si vezmete do rukou učebnice slohu a komunikace pro 2. stupeň ZŠ, SŠ a vysokoškolskou monografii prof. Čechové a kol. Současná stylistika, zjistíte, že pracují právě s teorií funkčních stylů a slohových postupů. Poznámka „to, čemu učitelé říkají funkční styl a slohové postupy“ působí tak, jako by šlo o div ne učitelskou zvůli, ale ve skutečnosti jde jen o dodržování názvosloví a výuku v souladu s učebními materiály a stavem poznání. (…)

Netuším, proč v článku zmiňujete esej, ten takřka stoprocentně u maturity nebude – již jen pro jeho obtížnost a malou časovou dotaci (pomineme-li jeho odbornou bázi, kterou bývá třeba opřít o zdroje). Buďte ovšem ujištěn, že osnovy českému eseji nepřipisují nic. Český esej má nějaké znaky, historicky dané, které stylistika reflektuje. Argumentovat anglosaským esejem je pak nesmyslné – jejich tradice je jiná a česká stylistika se anglické v tomto pochopitelně nepřizpůsobuje; stejně tak si specifická pravidla uchoval francouzský esej.

Vladimír Stanzel, Rýmařov

Doplnění

V minulém čísle jsme v rubrice Despekt psali o plánovaných stavebních aktivitách na pražské náplavce. Z textu mohlo vyplynout, že náplavka bude veřejnosti zcela uzavřena, ale podle zpráv z pražského magistrátu bude pro Pražany vedle stavby místo.