Slunce svítí, začíná jaro, probouzející se příroda láká k výletu z města. Vzduch už je docela teplý a prosycený vůněmi, jen v kopcích se ještě drží zbytky zimy. Cesta mezi skalami je pokrytá ledem a autor tohoto sloupku, který se ještě před chvílí kochal okolní krajinou, se během zlomku vteřiny ocitá na zemi. Levá ruka bolí, asi se něco zlomilo mezi prsty a zápěstím, pod kůží se v těch místech jasně rýsuje vystouplá kost. Do města je to přes hodinu pěšky, naštěstí je ale blízko výletní hospoda a její provozní je na podobné situace připravený: místo namaže gelem, ruku ováže gázou a řekne synovi, aby zraněného hosta odvezl do města do nemocnice.
Město se jmenuje Broumov a o víkendu vládne v místní nemocnici úplné ticho. Lékař provede rentgen a konstatuje zlomeninu záprstní kosti. Kost je však prý zlomená čistě a srůstat bude dobře. Ruku proto zasádrují, pacientovi předají fólii s rentgenovým snímkem a doporučením, ať si ji nechá v Praze brzy dosádrovat.
V pražské nemocnici pod Petřínem se lékař při pohledu na plastovou fólii usmívá. Fyzické fotografie už tady nepoužívají, snímky se posílají přes internet. V rohu ordinace ale se sestřičkou objeví přístroj na prosvětlování snímků z dob dávno minulých, což v ordinaci vyvolá radostnou nostalgii. Když přijde řeč na dosádrování doporučené v Broumově, pražští lékaři kroutí hlavou. Je nutné operovat a vyztužit zlomeninu kusem kovu, jinak by mohla špatně srůst a ruce by se pak už nikdy nevrátila její původní pohyblivost.
[pull…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
