Konec hrátek Andreje Babiše

Jednání o sestavení vlády selhala, nejistota tak v Česku pokračuje a oslabuje chod země. Vzhledem k volebnímu výsledku ČSSD byla nabídka od ANO na pět ministerstev velmi slušná. Jenže za předpokladu „normální“ vlády. A vlády v časech trestně stíhaného Andreje Babiše normální nejsou. Střetávají se tu dvě optiky, hnutí ANO se domnívá, že vládnout s ním je za odměnu. Ostatní si ale evidentně myslí přesný opak, a tak jako dostávají zaměstnanci příplatek za práci v rizikovém prostředí, chtějí i oni zvláštní bonus.

Tím měla být kontrola ministerstva vnitra. Babiš je trestně stíhaný člověk a navíc už svými útoky na šéfa GIBS jasně ukázal, že je připraven policii zastrašovat. Sociální demokraté proto chtěli veřejnosti, ale i dovnitř strany ukázat, že s Babišem nejdou z lásky, nýbrž z pocitu odpovědnosti. A k tomu patří i možnost nenechat ho dělat cokoli, co si on zamane. ČSSD není dobré si idealizovat (viz éra Milana Chovance), ale rizika jsou dnes větší u ANO. Tím, že Babiš odmítl svěřit vnitro ČSSD, jen potvrdil obavy, že má skryté zájmy, které odmítá veřejnosti sdělit. To je znepokojující.

Většina normálních politiků spěchá se sestavením většinové vlády, aby se jim situace nevymkla z rukou. Andrej Babiš se však chová jako muž, jemuž vůbec nic nehrozí. Zatím to tak bylo, ale cosi jako nekonečné štěstí neexistuje. Dosavadní podpora od prezidenta Miloše Zemana, komunistů či SPD nevychází z pocitu blízkosti, nýbrž čistého pragmatismu. Situace se proto může rychle změnit. Vzhledem k volebním výsledkům pořád platí, že se v téhle zemi nic zásadního bez ANO nestane, ovšem i Babiš už potřebuje nějaký úspěch.

Ve hře jsou všechny scénáře – od toho, že se ČSSD s ANO nakonec domluví, přes další účelovou vládu Miloše Zemana až po předčasné volby. Tahle nejistota však neprospívá politice ani státu. Jediným výsledkem několikaměsíčního vládnutí ANO tak je, že si posílilo pozice ve státních institucích. Vzhledem k tomu, že je to špatně, dostává se do záporného výsledku. Rozhodně je třeba ocenit nedávné odhodlání ctít dohody se Západem (tedy proti Rusku), ale to se tak trochu považuje za samozřejmé. Každopádně i přesto díky za to. Vše ostatní jsou nicméně od ANO jen sliby a krásné řeči.

Cosi tedy přát dál? Většinovou vládu demokratů s ANO? Předčasné volby? Teoretizování o dalších krocích ANO je zbytečné, ale pokud nějaké východisko má, ať s ním přijde hned. Jestli se tak nestane, Andrej Babiš by měl přiznat neúspěch a prezident dát příležitost na sestavení vlády druhé nejsilnější straně. U šéfa ODS Petra Fialy by aspoň byla jistota (pokud by pověření přijal), že by jednání proběhla slušně, věcně, a pakliže by neuspěl, řekl by to rychle a bez vytáček.

Vážené čtenářky,

vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor