Zpátky do deště

Vztah člověka a divočiny prošel v historii mnoha různými fázemi, ale dá se říct, že přetrvávajícím trendem bylo vždy vzájemné vzdalování se. Romantici, zlatokopové, skauti nebo trampové se sice pokoušeli o opak, ale pokaždé šlo spíše o ojedinělou vzpouru proti trendům. Člověk se po celé své dějiny stěhuje do měst. A s jistým zjednodušením se dá říct, že skutečný návrat do přírody nedokázala zařídit žádná romantická myšlenka, alespoň částečně ho umožnil až jeden z vynálezů chemického průmyslu. Nepromokavé oblečení.

Chránit se před deštěm a ranní rosou třeba kůží napuštěnou olejem býval zážitek pro silné povahy, nehledě na to, že všechny podobné historické patenty měly jednu zásadní nevýhodu. Nepropouštěly sice vodu dovnitř, ale ani ven, takže poutník byl za chvíli zpocený jako myš. Až s vynálezem slavného gore-texu (a mnoha jeho napodobenin) se turistický komfort zásadně zlepšil. Speciální umělá membrána, která odolává vodě zvenčí a zároveň dýchá, umožnila i útlocitným povahám toulat se hlubokými lesy, stanovat v sedlech horských hřebenů nebo se brouzdat potokem.

I proto člověka překvapila zpráva, že se Evropská unie chystá zakázat chemické sloučeniny známé jako perfluorokarbony (PFC), z nichž se speciální oblečení, obuv nebo třeba stany nejčastěji vyrábějí. Nepromokavé látky totiž škodí přírodě – té stejné, kterou pomáhají objevovat.

PFC jsou jedovaté a v životním prostředí se drží velmi…