Pořád na dně

Řecko už dávno překonalo rekord: žádná finanční krize v moderních dějinách netrvala tak dlouho. Nové investice, devalvace měny nebo účinné reformy v předchozích velkých krizích vždy vedly k tomu, že se postižené země odrazily ode dna (viz graf), a to se v minulých deseti letech úspornou kúrou povedlo i v jiných zemích eurozóny. Hospodářský výkon Portugalska a Španělska se zase pomalu blíží předkrizové úrovni. Ovšem Řecko je i sedm let po zavedení prvního evropského záchranného balíčku na dně, s 23procentní nezaměstnaností, prudkým nárůstem chudoby a státními dluhy, které jsou podle nové studie Mezinárodního měnového fondu zkrátka nesplatitelné.

Po měsících stranou pozornosti se nyní země vrací na seznam horkých krizí. A tento návrat na scénu a jeho souvislosti dokonale ilustrují zapeklitost situace.

Nevěřící fond

Momentálně má vláda v Aténách peněz z dobíhající pomoci dost, novou finanční injekci bude potřebovat až v létě. Evropu však čeká série voleb, v Nizozemsku, Francii, Německu, z nichž jsou finanční investoři poněkud nervózní a považují konec února za jednu z posledních příležitostí, kdy je možné se na další podpoře zadlužené země v klidu dohodnout. Nejistota investorů je v globálním systému, který je do velké míry založen na davové psychologii finančníků, zásadní. Nedůvěra vůči budoucnosti Řecka v eurozóně by mohla ohrozit i malé úspěchy minulého roku, třeba nízký růst a mírně přebytkový rozpočet.

…