Naskočení, nalehnutí a obejmutí

Může být policista, který poruší při výkonu funkce své pravomoci, chráněnou úřední osobou? Má každý občan právo postavit se na odpor policistovi, který toleruje porušování lidských práv a základních svobod? O tyhle dvě zásadní otázky se hraje ve zdánlivě banálním případu Kateřiny Krejčové, která byla minulý týden – šlo v tomto případu už o čtvrté soudní jednání – odsouzena k měsíčnímu podmíněnému vězení za napadení policisty. A nebylo to poslední stání, věc se vzhledem k průběhu soudních jednání dostane asi až k Ústavnímu soudu. Definitivní verdikt vymezí, co si policisté mohou dovolit při výkonu své funkce a co si mohou dovolit občané při obraně svých práv.

Dvě optiky

Třicetiletá doktorandka na FAMU poslouchá odůvodnění soudkyně Edity Beranové, proč si zaslouží být potrestána. Lehce se usmívá, před chvílí přednesla svou dvanáctiminutovou závěrečnou řeč, nicméně zbytečně. Soudkyně vytahuje předem napsaný rozsudek a čte. Kateřina Krejčová v červenci 2015 „naskočila“ na záda policistovi, který předtím zasáhl proti jejímu příteli, a způsobila mu zranění, jež si vyžádalo osmidenní pracovní neschopnost. A pak vynáší zmíněný měsíční trest.

Vypadá to jednoduše. Konflikt, o který tu jde, zachytilo video jednoho ze svědků. Pozoruhodné je, že pár vteřin trvající záběr, který ukazuje „útok“ Krejčové v každém detailu, vidí každý aktér, včetně všech soudů, úplně jinak. Soudkyně Beranová akci Krejčové už podruhé (poprvé věc soudila se stejným výsledkem před rokem) vnímá jako…