Čeká se na českou vládu
Štrasburk otevřel cestu k odškodnění majitelů domů za regulované nájemné
Když se brněnská advokátka Dita Křápková obracela v roce 2009 na Evropský soud pro lidská práva (ESLP), měla za sebou se svými klienty kompletní domácí soudní kolečko. Pětici majitelů nemovitostí postupně české soudy všech instancí odmítly přiznat nárok na odškodnění od státu za to, že léta nemohli od svých nájemníků vybírat odpovídající nájemné. Ačkoli Ústavní soud na počátku nultých let opakovaně konstatoval, že existence regulovaných nájmů není v souladu s tuzemským ústavním pořádkem, trh s nájemními byty byl deregulován až s počátkem roku 2007 (přesněji započal tak postupný proces vedoucí k úplné deregulaci, která nastala až o pět let později). Odškodnění, kterého se majitelé domů domáhali, spočítali jako rozdíl mezi regulovaným nájemným, které od svých nájemníků v tomto období (v letech 2002–2006) reálně vybrali, a tržním nájemným, na které měli v té době soudně potvrzený nárok. Kupříkladu Josef Čapský, vlastník pražského činžovního domu, tu částku vyčíslil na téměř milion a půl korun.
Zatímco české soudy nároky odmítly, evropský soud ve Štrasburku stěžovatelům v roce 2014 dal za pravdu. Protože regulace nájemného v uvedených letech „postrádala zákonný základ“, český stát tím podle štrasburského soudu porušil právo majitelů na ochranu majetku. A předminulý čtvrtek pak toto rozhodnutí ještě rozšířil o konkrétní částky, kterými by mělo Česko stěžovatele (z pěti nakonec vytrvali tři) odškodnit. Kromě toho, že jim přiznal nárok na rozdíl mezi regulovaným a tržním nájmem,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu