Malíř Kamil Lhoták (1912–1990) byl puntičkář nejen při práci se štětcem, ale i s fakty. Aktuálně je to vidět na výstavě jeho málo známých obrazů ze soukromých sbírek KL 38–68 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích. Bonnevillské solné pláně v Utahu na plátně vypadají úplně stejně, jako když na nich odvážní závodníci po druhé světové válce uháněli třísetkilometrovými rychlostmi vstříc světovým rekordům. Motocyklista se připravuje na Šestidenní soutěž v kulisách, které podmanivě navozují dobovou atmosféru rvaní se s krajinou kolem Špindlerova Mlýna konce padesátých let. A o válečné podobě velodromu na strašnickém Třebešíně si každý může udělat představu sám, od Lhotákových časů se moc nezměnil.
Díky vášni k motorismu a cyklistice se člen Skupiny 42 Kamil Lhoták stal ikonou nejen pro milovníky umění, ale i pro fanoušky jedno- a dvoustopých vozidel. Jeden z nich teď přichází s pozoruhodnou knihou. V publikaci Za ohradou snů motožurnalista Jan Králík odhaluje, kde bral Lhoták pro obrazy inspiraci – a proč se třeba jedno z jeho děl visících v Litoměřicích jmenuje Lucas King of the Road.
Hřbitov staráků
Se Lhotákem se Králík seznámil v roce 1976. Za malířem vyrazil coby elév časopisu Svět motorů, aby ho poprosil o příspěvek do rubriky Máte slovo. Schůzek nakonec bylo víc a vznikl z nich rukopis Lhotákových vzpomínek na dětské výlety na autovrakoviště či k ohradám motocyklových opraven; zkrátka ke zdrojům pozdějších ilustrací a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu