Účet za brexit

Matka všech parlamentů promluvila: 8. února podpořila velká většina britských poslanců návrh zákona, jenž pověřuje vládu, aby aktivovala článek 50 evropské smlouvy a zahájila tak odchod z Evropské unie. (Několik odpůrců začalo ve sněmovně zpívat Ódu na radost, hymnu EU; dostali co proto.) Jestli návrh v březnu schválí i Sněmovna lordů, stane se zákonem. Británie potom musí s EU vyjednat podmínky odchodu. A to bude mnohem obtížnější. Celý proces by se totiž mohl zhroutit.

Před loňským referendem slibovali zastánci odchodu voličům, že brexit ušetří daňovým poplatníkům 350 milionů liber týdně. Tento slib nebyl myšlen zcela vážně. A bruselští úředníci už sepisují účet za odchod, podle nějž by britské příspěvky mohly ještě několik let po odchodu zůstat skoro stejné jako platby za členství. Čerstvá zpráva think tanku Centrum pro evropskou reformu uvádí odhad Alexe Barkera, korespondenta Financial Times: celková suma se může pohybovat mezi 25,5–72,8 miliardy eur.

Jako mourovatí

Účet bude obsahovat tři hlavní položky. A všechny budou – podle Bruselu – vycházet z právních závazků souvisejících s britským členstvím v EU. První a největší položka pokrývá rozdíl mezi platbami do ročního rozpočtu EU a většími „závazky“ podle sedmiletého rozpočtového rámce, který schválila Británie a dalších 27 členských zemí. Tento převis neustále roste. Britský podíl na tom, čemu eurokrati říkají „reste à liquidier“ („zbývá k proplacení“), bude podle Barkera činit zhruba 29,2 miliardy eur.…