0:00
0:00
11. 2. 20172 minuty

I ♥ HateFree

Pokud ministři budou mít strach liberální hodnoty propagovat, vzniká pochybnost, zda je v horších časech budou ochotni hájit

tresnak
Autor: Respekt

V dubnu to bude rok, co přes noc neonacisté posprejovali výhrůžnými nápisy obchody a kavárny, které se připojily k vládnímu projektu HateFree a daly růžovou samolepkou najevo, že uvnitř nebude nikdo diskriminován kvůli barvě kůže nebo třeba sexuální orientaci. Pražská primátorka Adriana Krnáčová druhý den osobně myla výlohy, aby občany ubezpečila, že město za myšlenkou tolerance stojí. A minulý týden najednou nový ministr pro lidská práva Jan Chvojka oznámil, že přesně rok od útoku projekt HateFree zruší. Jeden z prvních gratulantů k tomuto rozhodnutí byl Tomio Okamura.

Chvojkovo ukončení vládní kampaně proti nenávisti je nejen symbolicky nešťastné. Argumenty o neúčinnosti a veřejně vyslovované pochyby o správném hospodaření projektu zněly navíc nepřesvědčivě a účelově. HateFree dokázalo vytvořit výraznou značku tolerance, o které se mluvilo, jistá provokativnost přitom ke kampaním proti xenofobii přirozeně patří. Když taková věc nikoho nenaštve, znamená to, že nefunguje.

↓ INZERCE

Projekt je velmi levný, pár milionů ze státní kasy (většinu darovalo Norsko) jsou peníze, které jindy média vůbec nezaznamenají, natož aby se s vážnou tváří v titulcích tázala, zda neplýtváme penězi poplatníků. Shodou okolností ta média, která ráda přiživují iracionální paniku z uprchlíků.

Během týdne ministr Chvojka svá slova zmírnil a zdá se, že projekt nakonec bude pokračovat. Je to dobře. V čase, kdy se nemalá část české společnosti radikalizuje, se HateFree logicky stává nepohodlné. Pokud ale ministři budou mít strach liberální hodnoty propagovat, vzniká tím pochybnost, zda je v eventuálních horších časech budou ochotni hájit.

O obavách z budoucnosti se víc dozvíte v našem novém seriálu s titulkem Čeho se máme bát. Ve spolupráci s nakladatelstvím dybbuk budeme v následujících týdnech přinášet eseje předních světových myslitelů ze stejnojmenné knihy, která vyjde v polovině roku. Přeložili je studenti Jihočeské univerzity a při čtení člověka neochromí hrůza – úvahy nás spíše povzbuzují k objevu, že problémy mají svá řešení, když se jim nebojíme čelit.

Vážená čtenářky a vážení čtenáři,

příjemné čtení vám přeje,

Petr Třešňák
zástupce šéfredaktora


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].