0:00
0:00
Agenda4. 2. 201710 minut

Zkouška doby

Co by se mělo v rychle se měnícím světě učit na českých vysokých školách?

,
foto: Milan Jaroš
Živí nás průmysl, školy by mu měly vyjít vstříc. (Otto Daněk, ATAS)
Autor: Milan Jaroš

Otto Daněk je v situaci, v jaké chce být každý ředitel firmy. Šéf náchodského výrobce elektromotorů ATAS nemá pro svých bezmála osm set zaměstnanců nouzi o zakázky. Zároveň ale zápasí s nepříjemným problémem – část zakázek je nucen odmítat, protože mu chybí zhruba stovka zaměstnanců. „Momentálně hledáme hlavně ruce, hlavy až tolik nepotřebujeme,“ říká Daněk. „Vysokoškolsky vzdělaných lidí, hlavně konstruktérů, nyní sháníme pět.“ Pět se nezdá jako moc, ale už za pár let – až začnou odcházet do důchodu jeho současní konstruktéři, kterým je většinou víc než 55 let – se situace může změnit. „Kromě toho, že je budeme postrádat, tak nebude mít ty mladé kdo učit,“ vysvětluje Daněk. „Mám zkrátka obavy o budoucnost firmy.“

Při hledání nových posil Daněk soustavně objíždí vysoké školy – loni byl v Plzni, Praze, Brně nebo Hradci Králové –, a když tam vhodné kandidáty nenašel, začal se poohlížet na Slovensku, v Polsku či na Ukrajině. Viník potíží je z jeho pohledu jasný – stát, který nedostatečně motivuje vysoké školy, aby „vyráběly“ dostatek profesionálů technického zaměření. A zároveň nijak nereguluje podle něj „příliš velké počty“ absolventů humanitních oborů. „Těch humanistů máme prostě příliš mnoho. K čemu je nám geolog, který někde v Egyptě hrabe z písku kosti? Ten nás živit nebude,“ zlobí se Daněk. „Živí nás průmysl, takže bychom měli podporovat ty obory, které si žádá průmysl.“

↓ INZERCE

Jednoduše uvažující strojař není s tímto názorem sám. O převisu právníků, ekonomů či třeba…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc