Veřejná služba podruhé

Do Česka se vrátila veřejná služba. Od prvního únorového dne platí, že kdo je bez práce rok a neodpracuje aspoň 20 hodin pro obec zadarmo, přijde zhruba o třetinu příjmu, životního minima. Začala totiž platit novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Jejím autorem je senátor Jaroslav Zeman (ODS) a norma má dost blízko k té, kterou před pěti lety zrušil Ústavní soud.

Dvacet korun na hodinu

Veřejnou službu poprvé zavedl někdejší ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Od ledna 2012 každý, kdo byl víc než dva měsíce v evidenci úřadu práce, musel přijmout neplacenou službu. Pokud to odmítl, přišel o podporu. Po roce tuto novinku zrušil Ústavní soud s argumentem, že je v rozporu se zákazem nucené práce a mnohdy je ponižující.

Novela senátora Zemana je po této zkušenosti opatrnější. Veřejnou službu zavádí ne po dvou měsících, ale až zhruba po roce na dávkách. Navíc z ní člověk bez práce může mít drobný profit (605 korun za 30 hodin práce). Přesto toho má s Drábkovou úpravou hodně společného.

Konkrétně, kdo pobírá dávku hmotné nouze – životní minimum (3410 korun) – víc než šest měsíců, má na vybranou. Buď odpracuje měsíčně 20 hodin zadarmo, nejčastěji pro obec nebo nějakou neziskovou organizaci, a zmíněná částka mu zůstane. Když na veřejnou službu nenastoupí, klesne mu příjem ze životního na existenční minimum (2200 korun). Naopak, když odpracuje víc než 30 hodin, původní dávka se mu zvýší na 4015 korun – o 605 korun. Dvacet hodin pro zachování dávky tedy bude muset…