Tovaryš 4.0
Prastarý německý systém duálního vzdělávání ukazuje, že být učněm nemusí být ani dnes ztráta času
Když Matthias Beck dodělal střední školu, takzvanou reálku, stejně jako spousta jeho vrstevníků na celém světě přesně nevěděl, čím chce v dospělém životě být. Dál studovat se mu nechtělo a jedna z možností byla jít do učení. Představa, že začne brzy chodit do práce a v šestnácti letech bude vydělávat vlastní peníze, ho rozhodně lákala víc než další biflování. Bavorský okres Horní Falc nedaleko od českých hranic, odkud Matthias pochází a kde s rodinou žije, je mírně zvlněný, venkovský kraj plný malých městeček o několika tisících obyvatel. Matthias se poprvé v životě začal zajímat, jaké kariérní možnosti jeho domovina vlastně skýtá. Navštívil několik místních firem, v některých na zkoušku strávil týden, aby viděl, co práce v nich obnáší. Takhle si otestoval třeba místo v lokální pobočce banky, další týden zas pozoroval dění v obchodním oddělení jisté průmyslové firmy. A nakonec si zkusil obsluhu strojů ve firmě Gerresheimer ve městečku Pfreimd, která vyrábí plastové zdravotní pomůcky – například inhalátory pro astmatiky nebo inzulinové injekce.
Třetí navštívená firma to vyhrála na celé čáře. „Zadáš data do počítačového programu, stroj je zpracuje, na konci vypadne dokonale přesný výrobek, na který si můžeš sáhnout. Před očima máš celý proces. To mi přišlo cool,“ popisuje dnes své počáteční okouzlení světlovlasý mladík. S firmou podepsal smlouvu, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu