0:00
0:00
Agenda4. 2. 201710 minut

Tovaryš 4.0

Prastarý německý systém duálního vzdělávání ukazuje, že být učněm nemusí být ani dnes ztráta času

,
foto: Matěj Stránský
Učni v Profesním centru Oskara von Millera vyrábějí ptačí budky.
Autor: Matěj Stránský

Když Matthias Beck dodělal střední školu, takzvanou reálku, stejně jako spousta jeho vrstevníků na celém světě přesně nevěděl, čím chce v dospělém životě být. Dál studovat se mu nechtělo a jedna z možností byla jít do učení. Představa, že začne brzy chodit do práce a v šestnácti letech bude vydělávat vlastní peníze, ho rozhodně lákala víc než další biflování. Bavorský okres Horní Falc nedaleko od českých hranic, odkud Matthias pochází a kde s rodinou žije, je mírně zvlněný, venkovský kraj plný malých městeček o několika tisících obyvatel. Matthias se poprvé v životě začal zajímat, jaké kariérní možnosti jeho domovina vlastně skýtá. Navštívil několik místních firem, v některých na zkoušku strávil týden, aby viděl, co práce v nich obnáší. Takhle si otestoval třeba místo v lokální pobočce banky, další týden zas pozoroval dění v obchodním oddělení jisté průmyslové firmy. A nakonec si zkusil obsluhu strojů ve firmě Gerresheimer ve městečku Pfreimd, která vyrábí plastové zdravotní pomůcky – například inhalátory pro astmatiky nebo inzulinové injekce.

Kdyby to nevyšlo, tak půjdu třeba k policii. (Učeň Matthias Beck v továrně Gerresheimer) Autor: Matěj Stránský
↓ INZERCE

Třetí navštívená firma to vyhrála na celé čáře. „Zadáš data do počítačového programu, stroj je zpracuje, na konci vypadne dokonale přesný výrobek, na který si můžeš sáhnout. Před očima máš celý proces. To mi přišlo cool,“ popisuje dnes své počáteční okouzlení světlovlasý mladík. S firmou podepsal smlouvu, že…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články