Ano, bude pozitivně

Andrej Babiš zaslal Radě České televize stížnost na reportáže pořadů 168 hodin a Reportéři ČT, jak sliboval. Byly podle něj záměrně natočené tak, aby vytvořily dojem, že je podezřelý z daňového podvodu. Radu tak Babiš vyzývá, „aby v této souvislosti přijala ve vztahu k redaktorům odpovídající opatření, a to včetně pracovněprávních“. Při této příležitosti odemykáme hlavní komentář z aktuálního vydání Respektu. Pokud podobné texty oceňujete a chcete je číst pravidelně, staňte se naším předplatitelem.

…

Andrej Babiš se rád staví do role zachránce Česka. Zachraňuje nás od korupce, politických stran, Kalouska, od nefiremního řízení státu. V praxi zatím světoborné výsledky nemá, naplnění jednoho svého cíle je ale docela blízko. Jde o cíl, o němž mluví spíš zastřeně, od začátku jej však nezastřeně provádí. Jedná se o zásadní, možná trvalé zadupání zdejších svobodných zpravodajských médií do země. Tahle jeho mise zatím vyvrcholila minulý týden, kdy novináře České televize do kamery bez důkazů nazval zkorumpovanou pakáží.

Spočítejte reportáže

Před Babišovým příchodem nebyla česká politika okrasnou zahrádkou profesorů morálky, jedno důležité pravidlo se tu ale ctilo: a sice že dělání novinařiny a dělání politiky jsou dva oddělené provozy, které plní vzájemně se nepřekrývající úkoly. Jinak to ani nejde, pokud má být rolí médií kontrola politiky.

Babiš tento úzus bez váhání porušil. Přišel na scénu se svými miliardami, koupil jeden z největších vydavatelských domů v zemi a ovládl dva velké deníky. Z jeho řečí plných pohrdání tu na adresu parlamentu, jindy proti institutu politických stran nebo hlídací roli médií si nelze dělat žádné iluze, že své noviny řídí jinak než jako služebná média. Vidět je to i na obsahu: ministr financí a vládce nejpopulárnější politické formace se nemusí bát, že by se v jeho novinách důsledně otvíraly a do detailu propíraly jeho problémy, Babišovi konkurenti se ale obávat musí.

Babiš se navíc snaží řečmi soustavně snižovat kredibilitu těch médií, která se k němu kriticky chovají. Jiní politici se také s novináři neplácají po zádech, v hrubých rysech ale ctí, že nezávislá mediální kontrola politiky je prospěšná. Babiš se chová, jako by nic takového ani náznakem nectil, takže kromě podrývání klíčového demokratického institutu jako mediální podnikatel zkouší poškodit konkurenci.

Nejnebezpečnější jsou ale jeho útoky na veřejnoprávní média. Privátní noviny mohou podle libosti konflikt s prostořekým ministrem vyhrotit a zužitkovat jej k vlastnímu prospěchu. Česká televize a Český rozhlas jsou ovšem pod kuratelou mediálních rad a pravidel nestrannosti. Mají i omezenou možnost se bránit například žalobou, protože Babiš má vliv také na volbu jejich ředitelů.

Za pozornost stojí i styl útoků. Babiš sice budí zdání, že mu slovo o zkorumpované pakáži ujelo někde na chodbě. Není však důvod si nemyslet, že jde o promyšlenou strategii. Stížnosti typu „už o mně točíte dvacátou negativní reportáž“ svědčí o tom, jak pozorně kritiku své osoby sleduje a zvažuje, co na ni říct. Chce, aby jeho replika vedla k přepočítávání novinářských výstupů a větší autocenzuře. Navíc vnáší do hry svá podivná, nepřijatelná kritéria – třeba „negativní reportáž“: jako by se dělaly „negativní“ a „pozitivní“ reportáže, nikoli kritické, po problému jdoucí reportáže.

A konečně o promyšlenosti útoků svědčí i jejich stupňování. Zpravodajství České televize nenapadá jen Babiš, ale i jeho mediální ochranka v čele se šéfredaktorem MF DNES Pleslem. Jeho útoky a řeči o ČT jako Bakala TV vypadají, jako by je Plesl odezíral ze rtů svého zaměstnavatele, a také zřejmě odezírá.

Důvod ke stížnosti

Proti Babišovi se v minulém týdnu spustila kritika kvůli nejasnostem v jeho příjmech a za vyhýbání se daním, což je u ministra financí unikát. Obě věci vadí i předsedovi vlády, takže vyzývá Babiše k omluvě a tepe ho za daňové chytráctví, zatímco na jiné vymýšlí kontrolní kazajku a udavačské weby. Sobotka by si měl ale všímat i nebezpečných útoků na Českou televizi a vyzvat Babiše, aby se za ně omluvil. A nejen Sobotka, měli by to udělat i předsedové mediálních rad nebo Babišovi spolustraníci, kteří by měli pochopit, že se svým nijak nebrzděným předsedou vstupují – a my s nimi – na hodně tenký led.

Babiš totiž míní pokračovat. Slíbil dát podnět k Radě ČT, aby zařídila, že mu novináři ČT nebudou věnovat víc pozornosti než jiným. Radní by to ale měli odmítnout. V součtu politické, ekonomické  a mediální moci je Babiš nejmocnější figurou ve státě, a pokud mu veřejnoprávní média ještě nevěnují zvýšenou pozornost, pak by rozhodně měla začít. Jinak je to skoro na stížnost radě.