Západ na tenkém ledě

O významu Ameriky nebylo možné pochybovat – tedy alespoň do předminulého pátku. Hysterický projev Donalda Trumpa i jeho gesta během inauguračního projevu nicméně ukázaly, že si nový prezident neuvědomuje jednu zásadní věc. Velikost Ameriky nevzniká doma, vytváří se v zahraničí. Přes všechen protekcionismus a rétoriku ve stylu „Amerika na prvním místě“ totiž moc Spojených států jen částečně spočívá v jejich vojenské síle a váze jejich ekonomiky. Mnohem důležitější jsou spojenecké svazky.

Žádná jiná země ve světových dějinách neměla nikdy více spojenců a nedokázala je lépe využít. Spojené státy porazily nacistické Německo a imperiální Japonsko ve spolupráci s jinými zeměmi. Spolu se spojenci také zvítězily ve studené válce. Po ní Amerika po boku spojenců prosadila nové principy – globalizaci, rozmach demokracie, podporu lidských práv, intervence ve snaze zabránit genocidám a dalším zločinům, mezinárodní řád založený na pravidlech, díky nimž mocní nemusí mít nezbytně vždy navrch.

Taková spojenectví jsou základem existence Západu – velké skupiny bohatých, demokratických států vybavených právním řádem, jejichž obyvatelstvo čítá téměř miliardu lidí a jejichž celkový hrubý domácí produkt dosahuje třiceti bilionů dolarů. Tento blok je (nebo byl) největší nadějí, kterou tento svět má, pokud jde o šíření spravedlnosti, svobody, prosperity a stability.

Západ měl již tak své problémy, byl rozdělený, nesoustředěný a stagnoval, musel se vyrovnávat se vzestupem Číny a selháváním…