Vize proti populistům

O diagnóze už není pochyb: demokracie je v krizi. Pouze jeden ze čtyř občanů západních zemí si podle čerstvého průzkumu myslí, že voleným politikům záleží na osudu běžných lidí. Stále více zklamaných přechází k naštvaným a riskantním činům, jejichž následky nesou jména jako brexit, Trump, Le Pen, Wilders a spol. Mají potenciál rozdrolit pořádky, které Evropě po druhé světové válce přinesly klid a blahobyt. Do této ponuré situace přichází náš hrdina, muž se štíhlou postavou, přesně střiženým oblekem, výrazným hlasem a jasným, nedvojznačným slovníkem, který by se neztratil v roli Jamese Bonda. Christian Kern.

Rakouský kancléř chce takto vystavěný politicko-hrdinský příběh opravdu rozehrát. Proto počátkem roku nejprve hlasitě mlčel: chtěl se v médiích učinit vzácnějším, vyvolat očekávání, napětí. Pak v polovině ledna předstoupil před patnáct set diváků v auditoriu výstaviště ve Welsu, nasvícen tmavě červenou barvou, za doprovodu písně „A little less conversation“ („Trochu méně povídání“) od Elvise Presleyho a dvě hodiny spatra mluvil.

„Rozumím vašemu zklamání. Vy jste nesešli z cesty, to my jsme sešli z cesty. Není to vaše vina, je to naše vina,“ omlouval se sociální demokrat Kern stovkám tisícům voličů, kteří z jeho strany v minulých letech přešli ke Svobodným (FPÖ). Vystoupení, které jednomu rakouskému politologovi připadalo jako směs kostela a boxerského ringu, mělo za cíl povzbudit a probudit Rakušany nadávající na nehybnost a zatuchlost tamní politiky. Místo projevu…