Dopisy

Barack Obama odchází

Respekt 3/2017

Děkuji za výborný článek Jiřího Soboty o prezidentském období Baracka Obamy.

Měla bych pouze dvě poznámky. V článku jsem postrádala zmínku o vztahu Baracka Obamy k našemu spojenci Izraeli – vztah mezi ním a izraelským premiérem Netanjahuem nebyl dobrý (jak naznačuje citace ze schůzky), Obamovi chyběla vůle pochopit pozici, ve které se Izrael na bouřlivém muslimském Blízkém východě nachází, i jeho obavy z jaderného Íránu.

Obama také nijak nevyužil svůj potenciál „muslimského černocha“ k nátlaku na vedení Palestinské autonomie, aby přestalo hrát hru na oběť a začalo konstruktivně jednat s Izraelem (na prvním místě aby Stát Izrael uznalo).

Dále mne mrzí, že v článku nebyla zmíněna role Michelle Obama, charismatické a silné osobnosti po Obamově boku. Myslím, že jí mimo jiné vděčíme za manželovo duševní i etické zdraví, a rozhodně si zaslouží více než popisku pod obrázkem či zmínku v pozadí „raději trávil večer s rodinou“.

Pro černé ženy Ameriky její aktivní role v Bílém domě byla nepochybně velice silně ikonická a povzbuzující. Měla názory a nebála se je vyslovit. Křiklavě opačný případ Melanie Trump snad ani není potřeba rozvádět.

 Terezie Dubinová

Průvodce světem superjídla

Respekt 2/2017

Článek je moc zajímavý. Myslím ale, že by stránkám Respektu slušel i o něco širší kontext, který s tím souvisí, a až tak super není. Ukazuje totiž dobře i odvrácenou stránku globalizovaného obchodu, kvůli kterému se mohou podobně výživné potraviny převážet přes celý svět.

Vysoká poptávka po avokádu je například spojená s vypalováním a kácením primárních lesů v Mexiku, snaha o nízké ceny zelených plodů pak s nedůstojnými pracovními podmínkami v Peru nebo Dominikánské republice. Popularita quinoy mezi lidmi ze zemí globálního Severu vedla zase k tak vysokým cenám této obilniny v Bolívii či Peru, že se pro místní obyvatele, kterým i ve velmi nehostinných oblastech přinášela důležité živiny, stala nedostupnou – v roce 2011 stála třikrát víc než v roce 2006. Podobný osud možná čeká teff (miličku habešskou), čemuž nahrává stále větší množství lidí, kteří se vyhýbají lepku.

Je myslím důležité mluvit o tom, že naše jídelní trendy a móda mají i negativní dopad a že ten avokádový toust, který tak skvěle vypadá na Instagramu, může někde na druhé straně světa nadělat pěknou neplechu.

Barbora Trojak

Dopis z Jerevanu

Respekt 2/2017

V článku je věta: „Naši sousedku ani v nejmenším neznepokojuje, že její venkovní dveře nejdou zavřít, protože je vychýlená statika stěny.“

Dovolte, abych ocitoval definici z Wikipedie: „Statika je částí mechaniky, která se zabývá tělesy nacházejícími se v relativním klidu k určité vztažné soustavě, dále silami, které mezi takovými tělesy působí, a rovnováhou celého systému.“

Statika je tedy teoretický obor, založený na poznatcích fyziky a matematiky. Statika stavebních konstrukcí je soubor disciplín, využívaných při navrhování a posuzování stavebních konstrukcí. Jejím úkolem je navrhnout konstrukce tak, aby odolaly účinkům sil, které na ně po dobu životnosti stavby působí.

Statiku tedy nelze vychýlit. A v dané větě lze skutečnost vyjádřit mnohem jednodušeji – „protože je vychýlená stěna“.

Toto upozornění by mělo být určeno mnohem širší obci novinářů i širší veřejnosti, protože pojem statika je v posledních letech nevhodně používán velmi často. V reportážích o nějaké poruše staveb se uvádí, že je „narušena statika budovy“, nebo třeba „budova má špatnou statiku“. Porušena může být stabilita konstrukce stavby nebo nějaká její část, pokud zatížení, které na ni působí, je větší, než může konstrukce přenést. Důvodem poruchy stavby mohou být chyby ve statickém výpočtu, ale nikoli teoretický obor - statika.

Jiří Fiala, stavební inženýr

Dýchejte!

Respekt 1/2017

Dýchání je podle mě skutečně klíčem k mnoha neduhům spadajícím zejména do těch civilizačních. Ve svém zaměstnání se velmi často setkávám s příznakem přímo způsobeným špatným dýcháním, ať už je jeho příčina jakákoli (panika, stres, úzkost nebo zcela neznámá).

Hyperventilace, jak se tento symptom nazývá, je zrychlené a prohloubené dýchání, při kterém je přísun kyslíku vyšší, než je potřeba organismu. Při tomto způsobu dýchání nedojde k přesycení organismu oxidem uhličitým (CO2), jak uvádí autor článku, ale k jeho výraznému vypuzení z krve, snížení arteriální koncentrace (pACO2) pod normální hranici (35–45 mmHg), následnému zvýšení pH krve a vzniku respirační alkalózy. Ta může vést k pocitům dušnosti, mdlobám, celkové slabosti a velmi často také k mravenčení končetin, v okolí úst a ke křečím (zejména akrálních částí horních končetin).

Autor článku každopádně uvádí správnou první pomoc, tou je opravdu zklidnění, pomalé a mělké dýchání, které lze doplnit dýcháním postiženého do sáčku, tím se vdechuje vzduch o nižší koncentraci kyslíku a naopak vyšší koncentraci CO2.

Pavel Vašut, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy