Šelma se špatnou pověstí

Německo zažilo na začátku srpna historický okamžik. Vládu v jedné ze 16 spolkových zemí vůbec poprvé pomohli svrhnout vlci. Došlo k tomu v Dolním Sasku, kde členka tamní vlády Elke Twesten opustila stranu Zelených a přeběhla ke křesťanským demokratům, čímž do té doby vládnoucí červeno-zelenou koalici připravila o většinu hlasů a zemi tím nasměrovala k předčasným volbám. Když se jí novináři zeptali, proč rozbila koalici a zradila svoji stranu, Elke Twesten jim odpověděla, že Zelení nedokázali řešit starosti místních lidí. Jako příklad uvedla problém s vlky, kteří místním sedlákům loví ovce. Toto vysvětlení je pochopitelně nutné brát s nadsázkou, za dramatickým přestupem jsou jistě i jiné důvody. Případ však ilustruje, že v Německu se z vlků – a z otázky, jak se k nim má společnost chovat – stalo reálné politické téma. A nejen tady.

Bez nepřátel

Divoké šelmy se do Německa vrátily teprve nedávno. A po téměř 150 letech: vyhubeni byli již na konci 19. století. Ještě v roce 2000 v zemi nežila ani jedna smečka, ale dnes nejméně v šesti spolkových zemích trvale přebývá zhruba 70 smeček či párů. Jednu smečku včetně mláďat tvoří až osm zvířat, v celém Německu tedy dnes žije odhadem až několik stovek vlků. „Jejich počet roste každým rokem zhruba o 30 procent,“ říká Lucas Ende z berlínské ekologické organizace NABU.

Ochránci přírody jsou návratem divoce žijících šelem do kultivované německé krajiny nadšení, sedláci si však stále hlasitěji stěžují na rostoucí škody na…