Sen o olympiádě

Autor komiksových biografií slavných Reinhard Kleist rád opakuje, že jediný opravdový hrdina, jehož osud kdy zachytil, je Samia Júsuf Omar. Po albech o písničkáři Cashovi a boxerovi Haftovi vyšel v češtině i její příběh nazvaný Sen o olympiádě. Psal se rok 2008, když v Pekingu v dvoustovce žen tehdy devatenáctiletá somálská atletka dobíhala jako poslední. Soupeřky už byly dávno v cíli, stadion jí však aplaudoval. Svět se postupně dozvídal, že tretry jí musely půjčit kolegyně, že trénuje na rozbombardovaném stadionu v Mogadišu a maso k večeři nevidí, jak je týden dlouhý.

Samii byl podle jejích blízkých takový zájem nepříjemný, Peking brala jako obrovskou příležitost ukázat se sponzorům a s jejich pomocí konečně začít profesionálně trénovat. A o čtyři roky později na dalších olympijských hrách uspět; ne někoho dojímat. Cílevědomost mladé ženy, která trénuje navzdory vyhrožování ze strany islamistických milicí a nedostatku prostředků na základní vybavení i na jídlo, sleduje Kleist s odstupem a bez patosu. Rekonstruuje Samiiny pocity a zážitky na základě vyprávění přátel a hlavně starší sestry Hodan, dokonce znovu vytváří její facebookové statusy. Postupně skládá portrét teenagerky, která jde za svým cílem, ale okolnosti jsou tvrdě proti ní. Když coby žena nemůže trénovat v Somálsku, odchází do Etiopie. Když to nejde ani tam, rozhodne se přes moře prchnout do Itálie. Nakonec nasedá na vratký člun pašeráků, jenž se jí stane osudným.

Právě ve vrcholných oknech se…