Dopisy

Pravidla jako nebezpečí

Respekt 31/2017

Hlavní argument proti tvrdému postoji vůči Polsku („šílenství“) není ten, že by se mi extra líbilo, co PiS dělá, nýbrž je strategický: Polsko je východní baštou Evropy. Rusko je hrozbou (jak tvrdí i Respekt a já si myslím, že v tomto má Respekt pravdu naprostou) a Polsko je jedinou regionální mocností, která má ochotu i schopnost ruský expanzionismus zadržovat. Takže není v zájmu ČR ani EU Polsko zvnějšku skandalizovat, ostrakizovat, vyvrhovat ze slušné společnosti či politicky rozvracet. Kdyby Polsko bylo paralyzováno, kdo by zadržoval Putina? Orbán? Fico? Martin Schulz? Sobotka? Babiš?… Takže to je ten hlavní argument pro Polsko, ať už je tam u moci Občanská platforma či PiS. Člověk by s nadsázkou řekl, že Putin by nemohl své peníze investovat lépe, než kdyby koupil Evropskou komisi, aby takto útočila na Polsko…

P.S. Dobrá karikatura! Jen na nápisu „Lech Joch“ mě mate jedna věc: Kaczyński miluje svého kocoura, o kterém se říká, že je jeho nejlepším a možná jediným přítelem. A kdo měl rád kocoury? Ernst Stavro Blofeld. Já mám raději psy, jako prezident Truman, který prohlásil: „Když chcete ve Washingtonu přítele, pořiďte si psa.“

Roman J.

Neberte nám naši závislost

Respekt 32/2017

Děkuji za
moc pěkný článek o energetice. Jen ten závěr „více větru a slunce“ mi přišel zjednodušující, až dokonce manipulativní ve prospěch pouze dvou sporných alternativ. Já bych spíše napsal: „… investovat do energetické nezávislosti“.  Je to fakt komplikované:

Proč?

1. Záložní kapacita ve stoprocentním výkonu: Poněvadž, vítr a slunce někdy nesvítí a ne úplně dobře se to plánuje (meteo-předpověď), a hlavně – soláry a větráky mají přednostní odběr vyrobené energie, proto musíte mít záložní kapacitu nebo energii umět skladovat. Skladování moc neumíme (nedostatek lokalit pro přečerpávačky; cena/kapacita baterií). Záložní kapacitu máte buď v plynu (závislost na plynu), nebo uhlí (závislost na uhlí) – ALE to znamená výrazné zvýšení nákladů na provoz. Na hydro nemá ČR dostatek lokalit s vhodným průtokem/potenciální energií. 2. Vyšší náklady na provoz: Držení záložních kapacit je neefektivní. Změna výkonu nějakou dobu trvá (plynovka 1–2 hod., uhelka 4–8 hod., někdy i více) a po tu dobu, než se zreguluje výkon fosilních zdrojů, se musí „něco dělat“, což znamená v zásadě objednání a vytvoření „negativního výkonu“ (např. v hydro), za který platíme my spotřebitelé, aby se nám nesesypala síť a nenastal black-out. 3. Nedostatečná síť + náročnost regulace: Soláry a větráky mění geometrii, toky a vytíženost energetických sítí a komplikuje se energetická regulace zdrojů (viz výše), kvůli prevenci black-outu, stejně tak jako nedostatečná síť vysokého napětí. Pozn.: Proud si teče sám od sebe cestou nejmenšího odporu a těžko se to reguluje (p. s. bratránek pracuje v ČEPS). 4. Nevhodná/zneužitelná státní podpora: Viz kauza solárních baronů, nejen v ČR. 5. Ekologické dopady: soláry – zabírání zemědělské půdy, vítr – nabourání atmosféry (např. jsem četl nějaký článek o větrácích v moři, že mění proudění vzduchu a tím i klima…).

Neříkám, že mám recept, ale chtěl jsem říci, že kdybychom se řídili vaším závěrem, tak musíme (minimálně) dobudovat síť plynových elektráren, čímž ještě zvýšíme závislost na dodavatelích plynu, takže jsme tam, kde jsme byli na začátku.

P.S. Energetická nezávislost je drahá, takže to nikdy nebude binární. Bude to spíše mix různých zdrojů včetně závislosti na dovozu.

Pavel Burša

Oprava

V rubrice Despekt jsme v souvislosti s nejmenováním Karla Srpa do funkce radního Ústavu pro studium totalitních režimů v minulém čísle mylně uvedli, že Etická komise ČR, kam jej Senát jako bývalého komunistu a registrovaného agenta StB v lednu odmítl jmenovat, patří pod Ústav pro studium totalitních režimů. Jedná se o dva oddělené orgány. Za chybu se omlouváme.