Zpátky!

Reálný socialismus byl mimo jiné dobou špinavých bot a elitářského pohledu na vzdělávání, k němuž se otvíral přístup podle zásluh. Zatímco boty jsme se čistit naučili, u vysokoškolského vzdělávání ne a ne setřást pocit, že má jít o exkluzivní statek určený jenom velmi omezené části populace. Nedokážou to dokonce ani lidé, kteří by měli velebit smysl vzdělávání, nikoli jeho nedostupnost.

Minulý týden se na svoji misi s cílem odradit lidi od vysokoškolského studia vydal i nový rektor Jihočeské univerzity Tomáš Machula. V rozhovoru pro internetový kanál DVTV si postěžoval, že studentů je moc, a tím pádem „hodnota vysokoškolských titulů klesá“. Dokonce podle něj chodí na vysoké školy lidé, kteří „tam nemají co dělat“. Jako recept proto Machula  navrhuje omezit počet přijímaných studentů.

Počet univerzitních míst je samozřejmě na debatu, zvlášť pokud jsou placena z veřejných peněz. Zatím ale nevypadáme světoborně. Ve věkové skupině 30–34 let má Česko 30 procent lidí s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Pokud by se mělo tohle číslo snížit, budeme se po letech přibližování vzdalovat vyspělým státům. Průměr EU je totiž 39 procent a úspěšná Skandinávie nebo Velká Británie mají kolem 50 procent. Důvod je mimo jiné ten, že umí studium koncipovat nejen jako vědecké, po kterém volá Machula, ale také jako bakalářskou přípravu na praxi. Ostatně i český stát takovou poptávku vytváří tím, jak na stále větším počtu svých pozic požaduje vysokoškolské vzdělání. Proč by měl tedy nelogicky…