Vláda, nebo dotace?

Oslnivou náladu probíhající předvolební kampaně šéfa hnutí ANO občas kazí lidové dotazy na dotace pro Agrofert. Klid na tomto poli Andreje Babiše nečeká ani do budoucna. Po tuzemském souboji o regulaci konfliktu zájmů totiž přichází to samé na evropské půdě.

Příslušné výbory Evropského parlamentu bez většího zájmu veřejnosti před pár týdny schválily návrh normy, která nařizuje, aby politici, úředníci a soukromé osoby, jejichž firmy se hlásí o dotace z evropských fondů, stáli mimo jakoukoli rozhodovací a kontrolní strukturu o evropských penězích. Jinak riskují, že firmy na dotace nedosáhnou nebo jim budou zadrženy, dokud střet zájmů neodstraní.

Norma není – aspoň oficiálně – motivována unikátním případem Andreje Babiše, který v sobě donedávna slučoval násobný konflikt zájmů. Podle autorů odráží zkušenosti z více zemí, mimo jiné z Itálie a Bulharska. Je ale fakt, že českou politickou hvězdu bude dopad nové legislativy hodně zajímat. Holding Agrofert, který Babiš donedávna napřímo vlastnil, získal v posledních letech řádově miliardy korun z eurofondů a je jedním z největších konzumentů unijních peněz v regionu střední a východní Evropy.

Na oddělení soukromého byznysu od veřejné funkce Andreje Babiše v době, kdy byl vicepremiérem, ministrem financí a majitelem Agrofertu, mířil už český zákon o střetu zájmů. Ten šéfa hnutí ANO letos na jaře přiměl převést holding do dvou svěřeneckých fondů.

Unijní nařízení cílí specificky na dotace z eurofondů – strukturálních a…