Zakletý spor o krev

Znělo to jako velká úleva. Po osmnácti letech sporů, doprovázených hrozbou miliardových a neustále rostoucích škod, svolal exministr zdravotnictví Svatopluk Němeček v červenci 2014 tiskovou konferenci. Slavnostně tam slíbil, že na vleklý a otravný příběh jménem Diag Human může celé Česko jednou provždy zapomenout. „Rozhodčí řízení skončilo. Česká republika vyhrála a nebude firmě Diag Human už platit ani korunu,“ ujišťoval tehdy ministr.

Problém, jehož počátky jsou staré už čtvrt století, se ale minulý týden vrátil jako bumerang, a to hned dvojím způsobem. Stále je možné, že Němeček měl aspoň v druhé větě pravdu. Ale zas tak jisté to ve světle nových událostí není.

Máme něco v Lucembursku?

Zaprvé – vytrvalý Čechošvýcar Josef Šťáva a zakladatel Diag Human dotáhl svůj spor o ušlé obchody s krevní plazmou k úspěchu v první cizí zemi, kam se obrátil kvůli údajným křivdám v Česku. Soud v Lucembursku uznal na konci dubna Šťávův nárok z roku 2008, kdy Diag Human vysoudil v české arbitráži odškodnění ve výši 8,3 miliardy korun. Peněz, které i s úroky mezitím vyskočily na 13 miliard, se ale Šťáva kvůli následným sporům nikdy nedočkal.

Zadruhé – jen pár dnů před lucemburským verdiktem dorazil na české ministerstvo financí dopis, že Šťáva otvírá proti Česku novou bojovou frontu. Chce jít k takzvané investiční mezinárodní arbitráži, ve které už nepůjde o samotnou podstatu dávných obchodů s krví, ale o to, jak se český stát během následných sporů choval a zda Šťávovi…