Štíhlí jako zebra

Když si na sebe vezmete triko s horizontálními pruhy, budete vypadat štíhlejší, zjistili vědci v roce 2008. Už o čtyři roky později ovšem objevili přesně opačnou věc: hubenější postavu vám zajistí právě a jedině vertikální pruhy. A minulý týden navíc pochopili, proč vaše zeštíhlovací garderoba dost možná způsobí spolucestujícím v tramvaji migrénu nebo epileptický záchvat. Věda o pruzích je zkrátka  zajímavá a dnes si dopřejeme stručný přehled.

Dvě iluze

Začněme méně bolestivě – šatníkem. Vliv pruhů na vnímání výšky a šířky objektu poprvé popsal v 19. století německý lékař, matematik a fyzik Hermann von Helmholtz. Ve svém postřehu známém jako Helmholtzova iluze upozornil, že stejně velký čtverec tvořený horizontálními čarami se lidskému vnímání jeví vyšší než čtverec složený z čar vertikálních. Badatel k tomu dodal, že fenomén se projevuje nejen na papíře, ale i v běžných situacích našeho života. Doporučil proto dámám nosit vodorovně pruhované oblečení, pokud chtějí vypadat vyšší.

Když pak ve 20. století nastal boom módního průmyslu, pohled na pruhy se kupodivu obrátil. Vžil se názor, že Helmholtzova iluze platí pouze pro dvojrozměrné objekty, ale nikoli pro tělesa, jakým je lidské tělo. Ta podle převládajícího mínění naopak zeštíhlují linie vertikální, které proto módní poradci doporučují dámám s kypřejšími tvary.

Ještě že tohle dilema můžeme uchopit vědecky, chtělo by se dodat. Jenže i badatelé zatím docházejí k protikladným závěrům. V roce 2008 Peter…