Dopisy

Matka vlasti

Respekt 19/2017

V článku se bohužel opakuje zažitý mýtus, že podstatou pragmatické sankce „bylo, že nástupnictví získávají nejen synové, ale i dcery císaře“, což autor zdůvodňuje tehdejší bezdětností Karla VI.

V roce vydání pragmatické sankce vládl Karel VI. teprve druhým rokem, bylo mu necelých 28 let, jeho manželce 22 let. Rozhodně si nemyslel, že by do konce svého života neměl zplodit syna (což se mu ostatně povedlo o tři roky později, kdy se narodil Leopold Johann, který však po půl roce zemřel). Podstatu a hlavní motiv vydání pragmatické sankce musíme hledat jinde. Byla jím především nedělitelnost habsburských území, což vycházelo z aktuální mezinárodní situace a úzce souviselo s válkami o španělské dědictví.

Josef Vacek,
student Univerzity Karlovy

Katalog ekohříchů

Respekt 18/2017

Moje kniha Věrní a rozumní má slabiny. Recenze, kterou jste otiskli, je však nevystihuje, podstatná sdělení pomíjí nebo je překrucuje. Nejen to. Zdá se, že název i perex přidal k recenzi někdo, kdo knihou ani nelistoval. Čtenář bude marně hledat „katalog ekohříchů“, jak zní název recenzního článku. A dál: základním poznatkem mých výzkumů je, že ekologicky příznivý životní způsob nespočívá v sebezapření. Moji respondenti si neodpírají „konzum kvůli ochraně přírody“, jak  čtenářům sděluje autor perexu. Konzum je prostě nebaví.

Hana Librová

Studovat jako v Brně

Respekt 18/2017

Autor vyzdvihuje prorocké plány Masarykovy univerzity inspirovat se americkým vysokým školstvím, ty ovšem v českém prostředí nejsou tak úplně nové.

Na Karlově univerzitě existuje již více než patnáct let Fakulta humanitních studií, která se na těchto principech zakládá. Nabízí jediný bakalářský obor studium humanitní vzdělanosti, v jehož rámci studenti získají široký vhled do různorodého spektra humanitních disciplín a zároveň se mohou dle své volby na libovolnou z těchto disciplín specializovat. Přestože studenti fakulty často bývají se studiem velmi spokojeni, fakulta patrně poněkud předběhla svou dobu, neboť se často setkáváme s nepochopením, a to i ze stran ostatních fakult a univerzit, o otázkách „co z tebe teda bude“ ani nemluvě. Jsem ráda, že na stránkách Respektu se této vizi vzdělávání dostalo jistého zadostiučinění, jen mě mrzí, že FHS, která se jí již dlouhá léta řídí, v článku vůbec nebyla zmíněna.

Marie Pavlásková,

studentka FHS UK