Teď, nebo nikdy

Lepší start do nového volebního roku si Andrej Babiš nemohl přát. Když uzavřel loňské účetní knihy, ve státním rozpočtu zůstalo 62 miliard korun – první přebytek od roku 1995 a jednoznačně nejlepší výsledek od osamostatnění České republiky. Obrázek šikovného hospodáře, který bude letos hlavním Babišovým volebním trumfem, už těžko něco pokazí. Stejně jako momentální idylu, kdy se Česku prokazatelně daří a kdy politici – poněkud nezvykle oproti ještě nedávné minulosti – nezvládají utratit všechny peníze, jež mají k dispozici.

Výjimečný rok 2016 tak skončil s tím, že vláda poprvé po 21 letech nezvedla dluh. Naopak část vybraných peněz ušetřila a dluh snížila, konkrétně na 1,6 bilionu korun. To v absolutních číslech pořád vypadá jako obrovská suma, vedle níž se ušetřených 62 miliard ztrácí jako kapka v moři. Důležité ale je, že celý dluh jde poprvé po letech dolů a vzhledem k velikosti ekonomiky zůstává na polovině toho, co je nyní v Evropě standard.

Dobrý pocit, který vzápětí Babiš využil k příslibu nižších daní, však přece jen něco kalí. Zaprvé je to fakt, že nebývalý rozpočtový úspěch je minimálně z poloviny způsoben souhrou příznivých okolností, jež odeznějí. A zadruhé, hospodaření státu se letos opět vrací do starých zadlužovacích kolejí, aniž by byla patrná snaha využít mimořádně příznivou situaci k řešení hlubších a chronických problémů, tikajících uvnitř státních financí jako nálož pro příští generace.

Loňský výjimečný přebytek 62 miliard shodou okolností přesně…