Kolik? 500 miliard?

Cesta vlakem mezi Brnem a Prahou nevypadá jako důvod k traumatu. Výběr ze dvou přepravců, nová rychlá trať, kde vlak jede sto třicet i víc, nové vagony, wi-fi signál, mezinárodní skladba cestujících (o kus dál je Vídeň), čas jen o málo delší než autem. Po takhle strávené cestě není těžké propadnout pochybám, jestli má Česko utratit stovky miliard za ještě lepší, vysokorychlostní trať, jaké se stavějí ve vyspělých státech světa.

Pochyby jsou aktuální zrovna teď, kdy ministerstvo dopravy vypracovalo první jasnější analýzu, kolik by taková stavba mohla stát. Náklady zhruba miliarda na kilometr tratě plus rozsáhlé předělání železničních uzlů v Praze nebo Brně a tunel pod Českým krasem z Prahy do Berouna by náklady na vysokorychlostní trať napříč Českem vyšroubovaly podle hrubých odhadů na pět set miliard korun. To číslo patrně zvyšuje tep, přesto by vláda měla plán posunout k dalšímu zpřesnění, a tedy směrem ke schválení.

Pud sebezáchovy

Investice do velkých tratí vypadají často podezřele. Náklady se kumulují do krátkého času pěti, deseti, patnácti let, efekt sahá do nedohledna a těžko se počítá. Nedávno zmodernizovaná trať Praha–České Budějovice s několika novými tunely, mosty, zmenšenými zatáčkami a lepšími kolejemi stála víc než dvacet miliard korun a efekt – počítáme-li jej úsporou času – je u běžných rychlíků pět minut. Je ovšem nutné dodat, že rychlost tratě se zvýšila na 160 km/h a její skutečné využití vyžaduje nasazení naklápějících vlaků. Nová trať tedy…