Jak Martin Luther polovinu tisíciletí utváří Německo

Ten, kdo letos přijede do Německa, se nejspíš setká s výraznou zarputilou tváří Martina Luthera. Země při více než tisícovce událostí na stovce míst oslaví 500. výročí 95 tezí, jež tento mnich vydal a možná je – alespoň podle legendy – přibil na dveře kostela ve Wittenbergu. Zahájil tím rozkol křesťanství, který způsobil trvalé změny nejen v Německu, ale na celém světě.

Luther již dlouho nemá ve své zemi význam především teologický. Po generacích sekularizace – a samozřejmě i po desetiletích oficiálního ateismu na dříve komunistickém východě (kde Wittenberg leží) – už Němci nejsou tolik zbožní. Avšak v reformaci nešlo pouze o Boha. Reformace formovala německý jazyk, mentalitu a způsob života. Zemi po staletí štěpily krvavé náboženské spory; dnes tvoří protestanti a katolíci asi 30 procent populace. Avšak ve válce kultur – po sjednocení Německa v 19. století – zvítězilo luteránství. „Dnes považujeme za typicky německé to, co dříve bývalo typicky protestantské,“ říká Christine Eichel, autorka knihy o Lutherově vlivu Deutschland, Lutherland.

Začněme estetikou. Pro Luthera to bylo – tak jako všechno ostatní – důležité téma. Byl přesvědčen, že křesťané mají skrze Ježíše zaručenou spásu, ale současně jsou povinni žít tak, aby si ji zasloužili. Okázalost byla tudíž hanebné odvádění od asketismu, nezbytného k tomu, aby každý mohl zpytovat své svědomí. Stopy této střízlivosti žijí stále v německé architektuře Bauhausu z počátku 20. století, a dokonce i v nábytku, který…