Všichni tak nějak tušíme, co bychom měli dělat pro svoje zdraví – hodně spát, zdravě jíst, hýbat se. A je celkem známo, že tyhle tři faktory dělají dobře nejen tělu, ale také psychice. Přesto je obvykle nepovažujeme za léčbu – s vážnější depresí míříme spíše k psychiatrovi nebo terapeutovi než do posilovny. Řada výzkumů ovšem ukazuje, že možná děláme chybu.
Jako antidepresiva
Coby podpůrnou terapii při depresích doporučují odborníci na duševní zdraví fyzický pohyb celkem běžně, ať v podobě procházek, běhání, jízdy na kole nebo třeba plavání. Jen málokdo by si ovšem troufl „nasadit“ jej pacientovi jako základ léčby. Výzkumy, které v této oblasti proběhly, přitom pro takový postup dávají docela slušnou oporu.
Psychiatři a psychologové s nimi začali v osmdesátých letech, kdy se diagnóza deprese zvolna rozvíjela v globální pandemii, kterou dnes trpí na planetě zhruba 350 milionů lidí. Jeden z průkopníků, psycholog James Blumenthal, si všiml, že při výzkumech vlivu cvičení na kardiovaskulární systém autoři často uvádějí zlepšení nálady jako přidružený efekt, a rozhodl se fenomén prozkoumat blíže.
Ve své studii pracoval se 156 depresivními penzisty, které rozdělil do tří skupin. Jedné podával antidepresiva, druhé ordinoval fyzické cvičení a třetí obojí kombinovala. Psychická kondice se zlepšila všem stejně – ti, kteří cvičili, si ale dobrou náladu udrželi nejdéle. Vliv cvičení na depresi později potvrdilo mnoho obdobných výzkumů i důkladných metastudií. Vychází z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
