Čekání na průlom

Rozměrné obdélníky fotovoltaických desek zavírají do velkých komor, kde je střídavě vystavují žáru a chladu. Rychlostí 90 km/h na ně střílejí tvrdé kuličky, aby vyzkoušeli, zda přečkají krupobití. Ponořují je do vody, zatěžují obřími gumovými míči naplněnými kapalinou, což má ukázat, jestli vydrží váhu sněhu. Panely musejí více než dvacet let trpělivě snášet všechny rozmary počasí a pracovníci Deutsche Solar AG se usilovně snaží ničit výrobky své firmy, známé ze střech domů i solárních elektráren, proto, aby prověřili jejich odolnost.

Píše se rok 2010 a velká továrna na solární panely nedaleko Saské Kamenice v Německu je součástí průmyslové zóny Solarvalley Mitteldeutschland, která se táhla napříč několika spolkovými zeměmi. Návštěvník si tu tehdy připadal jako Neználek ve Slunečním městě: továrny plné robotů a špičkové laboratoře, které se pokoušejí o technologický průlom, všude vládne optimismus. Dnes z toho zůstalo jen torzo.

„Sedmdesát procent německého fotovoltaického průmyslu zkrachovalo,“ říká do telefonu fyzik a odborník na solární energii Hans-Joachim Möller z Fraunhoferova technologického centra pro polovodičové materiály ve Freibergu. Důvodem bylo příliš rychlé omezení dotací pro fotovoltaiku, a zákazníci tak začali nakupovat levnější panely z Číny.

Neznamená to však konec solárního boomu jako takového, jen většina firem vyrábějících fotovoltaiku dnes pochází z Číny, Koreje a Japonska. Nástup soláru v Německu zpomalil, ale stále ročně přibývají zdroje o…