Z darů naší země

Představme si, že by národ Čechů sezval k poradě Stvořitel a předestřel nabídku: Dám vám velké zásoby vzácné horniny, kterou budete moct vytěžit a prodávat za hodně peněz. Má to ale několik podmínek.

Zaprvé o vašich zásobách budou moci nějaký čas rozhodovat nacisté, kteří se budou snažit vyrobit atomovou bombu a zvrátit průběh nejhorší války v dějinách. Pak budete libovolné množství posílat do bolševického Ruska, které se i díky vaší hornině stane největší hrozbou pro svobodný svět.

V Čechách kolem míst s těžbou postavíte koncentrační tábory, v nichž budou dřít a živořit někteří z vás, aniž by se čímkoli provinili. Po propuštění domů si pak s sebou odnesou celoživotní zdravotní následky. Otrockou sílu vystřídá později technika těžby, při níž budete bez ohledu na přírodu a zdroje pitné vody vhánět do země smrtelně jedovatou kyselinu. Ta vám vzácný kámen vyplaví na povrch, také ale nechá za sebou škody, které předem nebudete umět odhadnout a později je budete muset draze napravovat, abyste se vyhnuli otrávení pitné vody. Těžba vynese peníze, ale jen někomu z vás, zatímco většina nedostane nic, naopak bude muset platit škody po těžbě.

To celé nevypadá jako extra výhodná nabídka a těžko si představit, že by na ni někdo po racionální úvaze přistoupil. Jenže život vypadá jinak a k pohromám dochází postupně a bez podobných nabídek či varování. Proto Češi svůj zaručeně „výhodný“ kámen zvaný smolinec – nebo také uran – začali těžit a přinesl jim popsané prokletí. Minulý…