Setkat se s monstrem

Minulý týden to bylo 31 let, kdy došlo k jaderné havárii v Černobylu. Mladí ukrajinští hudebníci Julija Ajubova a Vlad Rusakov z rockové kapely Asfalt jsou jedněmi z mála, kdo svojí tvorbou 26. duben 1986 připomínají. „To datum je i symbolem rozpadu SSSR, odkrylo jeho slabost a neschopnost. Ale cena, kterou za to tisíce lidí zaplatily, byla příliš vysoká,“ říkají.

Přijeli jste na Černobylfest do České republiky, letos již podruhé. Na Ukrajině se výročí nepřipomíná?

Vlad: Bohužel je to tak. O havárii se téměř nemluví, nepíše, děti se o ní neučí…  Minulý rok při kulatém výročí to nicméně nešlo úplně pominout, a tak politici položili květiny v Kyjevě k památníku věnovanému hasičům, kteří zahynuli při likvidaci havárie jako první. Byla kolem toho taková mediální show, hasiči jezdili na počest kolegů se zapnutými houkačkami, ale nikdo už neřešil, že byli kvůli tehdejšímu šlendriánství komunistické moci, neinformovanosti a snaze po utajení posláni na jistou smrt.

Co tedy dnes vědí mladí Ukrajinci o Černobylu?

Julija: Skoro nic. Znají Černobyl hlavně díky počítačové hře S.T.A.L.K.E.R. – Stín Černobylu, takže je to samá příšera, zmutovaní psi, na radiaci můžete použít protiradiační injekce nebo do sebe hodit lahev vodky… V počítačové hře stráví i desítky hodin, ale už neřeší, že v reálu je zóna kolem Černobylu i po více než 30 letech opravdovým místem duchů.

A co vy,…