StArt. Sport jako symbol ve výtvarném umění

Původně vyšla anglicky při příležitosti olympiády v Riu, teď je k dispozici i v češtině. Je to dobře: sborník StArt je mnohem víc než výpravnou publikací, kterou v Brazílii Český olympijský výbor rozdával partnerům. Je to fundovaná práce Ústavu dějin umění, která naši uměleckou ikonografii posunula o skok daleký dopředu.

Mezi kapitolami o formování moderního sportu mezi aristokracií, jeho nadšeném přijetí výtvarnou avantgardou či o zneužívání k propagandě vyniká kapitola editora svazku Rostislava Šváchy. Věnovaná je sportu coby šlechtiteli těla a výmluvná je už vstupní ilustrace. Zakladatel Sokola Miroslav Tyrš je na kresbě Antonína Waldhausera zachycen nahý v reprezentativním postoji chasníka, kterému by fyziognomii záviděl i Láokoón bojující s hady. Což byla druhá oblíbená postava fascinující českou kulturu, jež hledala tělesný ideál v antice.

Blíž to ale měla do první sokolské tělocvičny kousek od (později vybudovaného) Národního muzea. V hale postavené Vojtěchem Ignácem Ullmannem v roce 1863 měli ostatně sportovci sloužit jako výstavní exponáty – proto má prosklenou střechu jako v galerii a v prvním patře je obehnaná emporami jako na divadle. Sem docházeli trénovat klíčoví sochaři sklonku 19. století Bohuslav Schnirch a Josef Václav Myslbek, tady ostatním předcvičoval génius akademické malby František Ženíšek, vášnivými sokoly byli i Jan Preisler či Miloš Jiránek, reformisté ze spolku Mánes.

Není divu, že se vypracovaná tělesnost prosadila nejen v…