Soudci sobě

Policie, státní zástupci a dva soudy se zabývali případem možné korupce Marka Dalíka pečlivě pět let. Všichni se shodli, že Marek Dalík je vinen. Pak přijde na řadu třetí, Nejvyšší soud, ten přečte spis a propustí Marka Dalíka z vězení. Proč se tak rozhodl, řekne soud až za měsíc. Tohle je česká institucionální spravedlnost a vzkaz občanům. U soudů se stalo pravidlem problematizovat průběh těch nejvážnějších trestních případů v této zemi a relativizovat vinu stíhaných osob z „vyšších kruhů“. Jde vůbec o součást hledání spravedlnosti?

Tahle pochybnost nemá být rozhodováním o vině obviněných, obžalovaných a znovu souzených. Celá věc naznačuje, že v trestním a justičním systému této země, v jeho personálním obsazení je vážná chyba. Jen si připomeňme – dva případy Davida Ratha, Roman Janoušek, Vlasta Parkanová, vše, co se děje kolem případu Jany Nagyové, dnes Nečasové. Jejich průběh a řady dalších už ztratil pro běžné občany jakoukoli srozumitelnost. Nevíme pořádně, proč jsou věci vraceny k došetření nebo novému soudnímu jednání.

Jednotlivé stupně soudů si v posuzování případů nebo jejich aspektů neuvěřitelně protiřečí. Jako by šlo o nějakou nezávaznou facebookovou debatu, a ne o hledání spravedlnosti v případech korupce či defraudace u nejvlivnějších lidí. Jako by nešlo o léčení dlouhodobé tuzemské nemoci, která sužuje už léta tuto zemi a která otevírá cestu extremismu a radikalismu.

Přitom se nedá…