Speciál Dezinformace
Děkuji za možnost věnovat speciál prostřednictvím Respekt e-shopu konkrétní škole nebo instituci. Je to dobrý a jednoduchý způsob, jak adresně přispět na něco, co má smysl. Potěšil mě aktivní zájem škol, skautských středisek a dalších vzdělávacích institucí, které se o darování speciálu hlásí. Je příjemné vidět, že chtějí s tímto důležitým tématem pracovat. A že díky dárcům tu možnost dostanou.
Filip Valoušek
Česko, země slev
Respekt 13/2017
Hloupost kupujících, ale i marketingových odborníků velkoprodejců je nedozírná! Třeba krabicové mléko – hit, jak nachytat kupující, je jednoduchý: Nejdříve je nasazena přemrštěně vysoká cena, během týdne je pak slavnostně ohlášena „sleva“. Nebylo by lépe držet cenu na rozumné výši a nebalamutit zákazníky? Sleva musí mít racionální ekonomický základ. Jinak jde o trapné hraní si se zákazníky! Bohužel – ti na to rádi skočí!
Jan Dubenský
Brusel nám bere samopaly
Respekt 13/2017
Článek Petra Horkého považuji za zavádějící již svým názvem. To, co nám Brusel bere, nejsou samopaly. Samopal, tj. zbraň schopná střelby dávkou, je v České republice zbraní již dávno zakázanou. Vlastnit ji lze pouze na základě výjimky udělené Policií ČR. Uvedeného privilegia užívá v ČR velmi omezený okruh osob, převážně sběratelů.
Odpor českých střelců vyvolaný schváleným dodatkem k unijní směrnici se – vedle omezování zbraní jako takového – týká restrikcí směřujících vůči jiné kategorii zbraní. Jedná se o zbraně samonabíjecí či též poloautomatické. Tyto zbraně mohou na jedno stisknutí spouště vystřelit pouze jednou. Autor článku však oba typy zbraní zaměňuje (neznalost, nebo úmysl?), přičemž termínu „samopal“ použil v článku pětkrát. Laickému čtenáři je tak podsouváno, že čeští střelci vlastní stejné zbraně jako teroristé (samopal = kalašnikov), a jsou tak potenciálním nebezpečím pro celou Evropu.
Za současné napjaté bezpečnostní situace jsou západoevropští politici vystaveni nebývalému tlaku veřejnosti. Její poptávku po zajištění úplného bezpečí však vlády při nejlepší vůli zajistit nedokážou. Zdroje nelegálních zbraní pro teroristy jsou v zásadě nevyčerpatelné, a i kdyby náhodou došly, jsou tu třeba auta. S nelegálními zbraněmi lze bojovat, nikoli je zcela zlikvidovat. Vůči vystrašené veřejnosti však politici musí vykázat nějaká viditelná a alespoň zdánlivě účinná opatření. Za součást nebezpečí jsou proto účelově označováni držitelé legálních zbraní, protože na ně – na rozdíl od ilegálních – stát může dosáhnout. Brusel si tak výsledky boje se skutečným nepřítelem vylepšuje efektními opatřeními proti nepříteli uměle vytvořenému. Zbraňové restrikce jsou šidítkem pro veřejnost používaným již celá desetiletí. Evropská komise je vytáhne ze šuplíku vždy, když nastane vhodná příležitost. Její uvažování a postupy mají charakter až třídního boje. Držení zbraní občany musí být výhledově drasticky omezeno a racionalita jde při tom stranou.
Mgr. Oldřich Havránek
Nejde jen o Transgas
Respekt 11/2017
Zdá se, že se probudila nová bestia triumphans, která ale neřádí už plošně, ale selektivně. Je sice normální, že každá éra v architektuře se dívá pohrdavě na tu předchozí, ale zatím snad žádná neničila tak jako ta dnešní. Ani komunisté se svým odmítáním „buržoazního umění“ nebořili funkcionalistické stavby, ačkoli byly ideologicky závadné. Spíš je nechali chátrat – ale to vlastně platilo pro všechno.
Teď se zrodila nová ideologie: vše, co vzniklo v době komunismu, je prohnilé a poplatné režimu – proto s tím honem pryč. Zvláštní, že to zasahuje v první řadě ta nejlepší díla, která tehdy vznikla. Nejen Transgas, telefonní ústředna v Dejvicích a hotel Praha, třeba také obchodní dům Ještěd v Liberci. Jsou to díla, která dokumentují určitou epochu i to, že obdivovaným západním kolegům by se čeští architekti vyrovnali, jen kdyby fetiš „zprůmyslnění stavebnictví“ jen trochu povolil.
Nevím, co pan Vitvar míní vzhledově problematickými stavbami; to, co se postavilo od té doby, se málokdy vyrovná zmiňovaným stavbám. A že jsou účelově problematické? No to je vlastně Karlštejn také. Že se ten dům nelíbí v článku citovanému zástupci Reavisu, je jeho škoda, horší a zarážející je přístup památkářů a ministerstva kultury. Podle zpráv v tisku nepřiznali památkovou ochranu Transgasu proto, že je urbanisticky vadný. Výtečný pohled, doufejme, že se tedy v Praze zbourá to, co je urbanisticky vadné – z popřevratové výstavby toho zbude dost málo.
Pavel Bečvář
Opravy
V minulém vydání jsme v rozhovoru chybně uvedli, že Jiří Pehe pracuje jako ředitel University of New York in Prague. Ve skutečnosti vede pražskou pobočku New York University. Za podobnými názvy se skrývají dvě různé školy. UNYP je česká soukromá škola, NYU je česká pobočka známé americké univerzity.
V textu Spor o děti jsme nepřesně citovali statistiky organizace Lumos o zvyšujícím se počtu dětí, které nevyrůstají v biologické rodině. Nešlo o počet státem odebraných dětí v jednotlivých letech, nýbrž o celkový počet dětí v péči státu.
V článku Kdo tohle zastaví? měla vysvětlivka u grafu Populární Airbnb znít: Vývoj množství pražských bytů v katalogu Airbnb.
Za chyby se omlouváme.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].