Tulipány od Bosporu

Tak si to shrňme: Nizozemsko je centrem fašismu, Nizozemci zkažení a navíc vrazi osmi tisíc bosenských Muslimů ve Srebrenici. Německo, to je samo sebou též nacistické, a navíc poskytuje úkryt teroristům. Nadávky mířící z Istanbulu do Evropy jsou tak nehorázné, až jsou směšné. Třeba když turecký ministr zahraničí urážení Nizozemců opepří připomínkou, že i ty své slavné tulipány získali jen díky osmanské říši. Ano, má pravdu, byly poprvé dovezeny od Bosporu v 16. století.

Nejde zde o to, zda nizozemská vláda jednala správně, když zabránila vstupu tureckých ministrů, přece jen partnerů z NATO, na své území. Poklidná rozvážnost, se kterou stejné situaci čelí sousední Německo, se zdá být rozumnějším postojem. Podstatné je chování a rétorika tureckého vladaře Recepa Tayyipa Erdoğana a jeho ministrů, které ukazují, jak hluboce špatným směrem se současné Turecko bohužel vyvíjí. Erdoğanovi domácí, sekulárně a liberálně smýšlející kritici to vědí již dávno; nyní mohli aroganci tamní moci na chvíli pocítit i Evropané.

Erdoğan je mistrem politických kampaní, od počátku tisíciletí vyhrává jedny volby za druhými. Jeho osvědčenou taktikou je vytipování nepřítele, provokace a snaha sjednotit proti němu zbytek společnosti. Turecký prezident a vláda se poté v praxi mnohdy chovají rozumně: například dodržují své mezinárodní závazky (včetně migrační dohody s EU). Avšak výsledkem permanentní vyhrocené rétoriky a hledání nepřítele je nebývalá a nezdravá polarizace tamní společnosti.

…