Svět na baterky

John Goodenough nese jméno, které v jeho rodné angličtině odkazuje k průměrnosti. „Dosti dobrý“ (jak by se fyzikovo příjmení doslova přeložilo do češtiny) znamená prostě „tak akorát“, dostatečný, aby obstál, ale vlastně taky nic moc navíc. Tak trochu jako dosud největší vynález v kariéře tohoto nositele, lithium-iontová baterie, kterou jistě většina z nás zná, protože bez ní by nefungovaly naše mobily, laptopy či MP3 přehrávače. Dobíjecí baterie byla rozhodně převratným průlomem ve vývoji technologií na konci minulého století. Bez ní bychom pravděpodobně dodnes nosili v tašce walkmany velké jako menší cihlička, rozměrné laptopy by bez šňůry vydržely pár desítek minut a přenosné telefony, pokud by existovaly, bychom nejspíš vláčeli přepásané na hrudi, jako když kdysi udatní muži z Horské služby vystavovali na odiv svoje veřejnosti nedostupné vysílačky. John Goodenough umožnil revoluci spotřební techniky v řádu stovek miliard dolarů, z nichž díky zapeklitým právním okolnostem nikdy neviděl jediný dolar. Stejně tak na něj nevyšla řada při udílení Nobelovy ceny.

I jeho vynález, spočívající ve využití zkušeností s oxidy kovu pro konstrukci bateriové katody, jakkoli skvělý, je dodnes tak nějak „good enough“ a nic více. Malé dobíjecí baterie, stále výkonnější a spolehlivější neumožňují to nejdůležitější – zbavit lidstvo závislosti na spalování fosilních paliv. Automobil vybavený elektromotorem, jemuž dodává energii nejmodernější varianta Goodenoughova vynálezu, jezdí tiše a…