Sčítat, nebo nesčítat Romy?

Náměstek libereckého primátora Ivan Langr se postavil úředníkům Sobotkovy vlády. Jako jediný zástupce velkého města odmítl poslat do Prahy podklady pro zprávu o stavu romské menšiny. Konkrétně šlo o počty Romů žijících v Liberci, které vláda potřebuje  k plánování programů k potírání sociálního vyloučení.

Langrův postoj není nový. Když se v devadesátých letech objevily první kritiky příliš vysokého zastoupení romských žáků ve zvláštních školách nebo kritika častého odebírání dětí z romských rodin, úřady odpovídaly, že pro taková tvrzení chybějí důkazy, protože počítání Romů by bylo rasismem. Obvykle šlo o oblíbenou formulku lidí, kteří se stavěli k problémům s etnickým laděním lhostejně a nechtěli se zabývat tím, zda ve školské nebo sociální politice opravdu nedochází k rasistické diskriminaci. Ivan Langr je ale reprezentantem Zelených, kteří si na vstřícnosti k potřebám romských spoluobčanů zakládají. V čem je tedy problém?

Jak můžeme číst například v článku na serveru Romea.cz, Langrovi vadí vládní metodika, jak Romy sčítat. Ta se snaží vypořádat s faktem, že zdaleka ne všichni Romové se kvůli strachu z rasismu, nedůvěře k úřadům nebo možná prosté nechuti nechat se sčítat hlásí k romskému etniku. Proto vládní metodika navrhuje zařadit mezi Romy i lidi, kteří „jsou za Romy považováni významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů“, zní úřední formulace.

Langr má pochybnosti, jestli není…