Roboti pracovní místa nezruší, ale vytvoří
Roboti již umějí otáčet hamburgery a dělat skladníky, vyřizovat pojistky, vést účetnictví, spravovat investiční portfolio, nabírat lidi nebo zpracovat základní právní služby. Zdá se, že lidstvo nemá šanci. Všudypřítomná automatizace nás žene do záhuby. Obstojí jen ten, kdo vládne mimořádnými schopnostmi nebo patentem na umělou inteligenci. Novináři ze serveru Quartz pro ilustraci posbírali pár ukázek, kdo přijde na řadu jako první. Ale prý není třeba vidět všechno hned černě: strach, že nám stroje seberou práci, není novinka.
Nejdřív dělníci rozbíjeli tkalcovské stavy, pak přišla fobie z počítačů a dnes se totéž opakuje s roboty a umělou inteligencí. Technologický pokrok nikdy v historii nešel proti zaměstnanosti, tak proč by to tentokrát mělo být jiné, píše Quartz. Světlo naděje uprostřed robotické apokalypsy prý přece jen existuje. Už je to skoro pět set let, co anglický duchovní zkonstruoval automatický pletací stroj a snil o tom, jak ušetří lidem práci. Když zažádal královský dvůr o patent, královna Alžběta I. odmítla – kvůli strachu o pracovní místa.
Počítače a technologie vedou k nutnosti zaměstnat více lidí.
Prezident Johnson dostal v šedesátých letech na stůl varovnou zprávu, podle níž měly počítače přivodit masivní nezaměstnanost. Dnes se mluví o konci lidské práce kvůli nástupu robotů. Pletací stroje nakonec o práci nikoho nepřipravily. Naopak, během průmyslové revoluce…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
