První slavná eutanazie, 1971, Nizozemsko. Dr. Geertruida Postma, lékařka, dlouze diskutuje se svou matkou, která je inkontinentní a na vozíčku, o životě a jeho hodnotách, diskuse končí podáním silné dávky morfi a, matka umírá po několika minutách. Dcera se pak jde sama udat, dostává týdenní vězení s roční podmínkou. Mírný trest soudci odůvodňují tím, že matka byla nevyléčitelně nemocná, již ve fázi umírání a své bolesti označila za nesnesitelné. Od té doby se vlak pomalu rozjíždí.
O 20 let později dr. Boudewijn Chabot podá smrtící koktejl padesátileté ženě, která ztratila dva syny a už nechce žít dál. Je to první kauza, kdy se nejedná o fyzickou bolest. Dr. Chabot je shledán vinným, ale netrestán. V roce 1998 spáchal bývalý senátor Brongersma asistovanou sebevraždu z důvodu „unavenosti životem“. Lékař, který u sebevraždy asistoval, byl zprvu obviněn, následně ale osvobozen. Od roku 2002 je eutanazie v Nizozemsku povolena zákonem, lékař může žádosti vyhovět, pouze pokud je pacient terminálně nemocen, bez šance na uzdravení a má vážné bolesti. Od roku 2006 počet eutanazií každým rokem stoupá, zhruba od roku 2010 stoupá raketově, žádosti se posuzují benevolentněji a stále se rozšiřují kritéria. V roce 2015 je to 5516 případů, 3,9 procenta všech smrtí, 15 případů každý den.
Letos se bude v Nizozemsku projednávat nový zákon. Asistovaná sebevražda by měla být přístupna i lidem, kteří svůj život považují za uzavřený (completed life). Je zde totiž řada seniorů, kteří vidí, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
