Milují hranolky, zmrzlinu a těstoviny s kečupem. A my bychom rádi, aby jedly celer, brokolici a špenát. Tuhle potíž zažívá snad každý rodič, dostat do dětských úst zeleninu se přitom jeví jako nanejvýš důležité. Právě v raném věku se budují stravovací návyky, které si člověk přenáší do dospělosti. Vědci proto v poslední době vymýšlejí spoustu chytrých triků, jak otcům a matkám s krmením pomoci. Zde přinášíme jejich letmý přehled.
Pozor na novinky
Dietologové všude na světě rádi sepisují doporučení, jaké množství jakých potravin bychom měli optimálně sníst, a zelenina v nich sehrává klíčovou roli. Realita ovšem bývá ideálům vzdálená. Dětem většinou (na rozdíl od sladkého ovoce) moc nechutná a například podle amerických statistik spořádá ono doporučené denní množství jen jedno dítě z deseti. Kdo nejí květák, špenát nebo papriky v dětství, je přitom podle studií nebude jíst ani v dospělosti.
Důvodů averze je několik. Zelenina skýtá (na rozdíl třeba od sladké čokolády) jen málo okamžité energie, kterou děti potřebují. Je tuhá, plná podivných vláken a často trochu hořká, což je chuť, kterou evolučně považujeme za podezřelou, protože tak často chutnají jedovaté rostliny.
Děti do dvou let obvykle snědí cokoli, pak ale nastupuje fáze odmítání, která rodiče přivádí k zoufalství. I to má svůj evoluční důvod. Dvouleté batole se v kmenových společnostech poprvé vydávalo na dobrodružný průzkum svého okolí a mohlo sníst nějaký dryák. Příroda mu proto zapíná ochranný…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu