Wildersův efekt

Heslo zní „Stop islámu“, kampaň kritizuje mainstreamové politiky jako arogantní elitáře, oslavuje brexit i vítězství Donalda Trumpa a slibuje, že vyčistí politickou žumpu v zemi. Jsme v Evropě a – schválně – kdo to je? Mohla by to být šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Pen, mohl by to být lídr rakouských Svobodných. A mohlo by to být takřka kdekoli. Populisté napříč evropskými státy mají zaměnitelné mimikry a v éře voličské frustrace a postpravdy se jim mimořádně daří.

Po americkém podzimu se před Evropou otevřelo horkých dvanáct měsíců, které otestují odolnost jejích obyvatel vůči prodavačům jednoduchých receptů. Do ostrého startu zbývá už jen týden: 15. března jdou volit Nizozemci, zakladatelé NATO a EU, jimž učaroval muž stavící svůj úspěch mimo jiné na kritice evropského sjednocování a slibu, že „zastaví islám“ v zemi. Průzkumy říkají, že Geert Wilders bude mít z voleb radost.

MH17 nevadí

Nizozemskou kampaň rámovaly stejné fenomény, které provázely americké volby a o nichž se mluví v souvislosti s francouzským a německým parlamentním hlasováním později v průběhu roku. Nizozemská rozvědka letos v lednu oznámila, že se sítě několika vládních institucí v uplynulých měsících staly terčem hackerských útoků od „cizích státních útvarů a zejména Ruska“. Podařilo se je sice odrazit, protože ale ministr vnitra veřejně sdělil, že nebude možné stoprocentně garantovat ochranu voleb před obdobnými útoky, Nizozemci v únoru rozhodli, že sčítání hlasů úplně odpojí…