Pax Trumpiana

Vítězství Donalda Trumpa otřáslo americkými spojenci. Teď mohou jen doufat a přitom horečně odhadují, co by pro ně mohl Trump jako prezident znamenat. Jeho výroky v kampani byly rozporuplné a často znepokojující. Mnohé země považují sedmdesát let trvající Pax Americana za zdroj bezpečnosti a prosperity, ale pro nového prezidenta tento systém spojenectví a pravidel moc neznamená. A to je zneklidňuje.

Trump vykonal po volbách určité kroky, které by mohly tyto obavy zmírnit. Zahraniční státníci, kteří s ním hovořili, uvádějí, že byl vstřícný a spíše je uklidňoval. Před volbami například naznačil, že by Japonsko mělo Americe platit mnohem víc za svou obranu, nebo si vybudovat vlastní jadernou sílu. Avšak 17. listopadu, po setkání s Trumpem, vyjádřil japonský premiér Šinzó Abe přesvědčení, že „Trump je vůdce, kterému mohu důvěřovat“. Hlavní Abeův poradce Kacujuki Kawai řekl, že podle členů týmu, kteří pro Trumpa zajišťují převzetí moci, by se všechny jeho předvolební výroky neměly brát doslova.

Trump se v kampani vyslovil k Jižní Koreji. Řekl, že se s USA jen veze, ale proti svému sousedovi na sever od 38. rovnoběžky, který má jaderné zbraně, by se měla bránit sama. Přesto v telefonním rozhovoru s prezidentkou Pak Kun-hje (která byla mezitím sesazena) řekl, že zachová bezpečnostní spojenectví USA s Jižní Koreou a bude v regionu dál udržovat „silný, pevný“ obranný postoj.

Trump také označil NATO za „zastaralé“ a zmínil se, že Amerika přijde na pomoc ohroženému členskému…